Gíza
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gíza je oblast Egypta, kde je soustředěna řada památek na jednu z nejstarších civilizací.
Obsah |
[editovat] Pyramidové pole v Gíze
Královské pohřebiště v Gíze, kde odpočívají stovky úředníků a významných osobností 4. dynastie, je dnes součástí velké Káhiry. Jako první faraón si zde vybral místo k odpočinku slavný Cheops a stvořil tak největší stavbu všech dob.
[editovat] Chufuova neboli Cheopsova pyramida
Stavba vysoká 138 metrů (původní výška byla dokonce 147 m) ohromuje návštěvníky již několik tisíc let a překonává lidské chápání. Vznikla bez jeřábů, jen vlastními silami. Egypťané v té době neznali ani koně, ani kolo. Těžká stavba celkem vážící přes 6 miliónů tun mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených voly. Celá stavba byla obložena bílým, leštěným vápencem a díky tomu nádherně zářila v poledním slunci. O celé obložení již bohužel přišla a nejeden dům v Káhiře se může pochlubit stavebním materiálem použitým právě z pyramidy. Pyramida vždy vzbuzovala úžas, úctu a zároveň i pochybnosti, zda-li je vlastně dilem lidských rukou. Složitý systém místností v podzemní i nadzemní části patří k vrcholným dílům staroegyptského, ale i starověkého umění. Králova komora, v níž byl faraón pravděpodobně pohřben, aby odolala obrovským tlakům zejména při zemětřeseních, byla celá postavena z červené žuly a také především díky důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor, nad jejím stropem. Až na několik drobných trhlin strop přečkal více než čtyři a půl tisíciletí bez vážnějších problémů.
[editovat] Chefrénova (Rachefova) pyramida
Tato pyramida je vzdálená asi 160 metrů od Cheopsovy pyramidy, má výšku 136,6 metrů a na špičce je ještě vidět zbytek původního povrchu. Při pohledu z dálky vypadá prostřední z gízských pyramid jako nejvyšší i když byla původně o 3 metry nižší než Cheopsova. Stojí však na výše položeném místě, má o něco strmější sklon a lépe dochovaný vrcholek. Její původní jméno znělo – Velký je Rachef. Pyramida je postavena na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra. Po Rachefových ostatcích či zbytcích pohřební výbavy se nedochovaly ani stopy. Umístění i poměrně jednoduchá konstrukce napovídá, že stavitelé se chtěli vyhnout komplikacím provázející stavbu technicky náročného systému v Cheopsově pyramidě.
[editovat] Menkaureova pyramida
Leží 200 metrů od Chefrénovy pyramidy. Je 62 metrů vysoká a délka její strany činí 108 metrů. Pyramida je postavená nejdále od nilského údolí. Svými rozměry a částečnou nedokonalostí jako by předznamenávala blížící se konec 4. dynastie. V souvislosti s panovníkovou předčasnou smrtí zůstala nedokončena. Z velké části byla narychlo dokončena ze sušených cihel.
[editovat] Sfinga
Představuje kolosální sochu ležícího lva s hlavou muže. Je jistě na celém světě nejznámějším egyptským monumentem, nalézá se vedle Cheopsovy pyramidy a pozorně střeží město mrtvých. Nechal ji prý postavit faraón Chefrén a pravděpodobně její hlava je jeho portrétem. Byla vytesána z úlomku skály a je 21 metrů vysoká a 74 metrů dlouhá. Původně byla zřejmě pokrytá sádrou a pomalována. Tělo bylo pomalováno načervenalou okrovou barvou, jejiž zbytky jsou také patrné na pokrývce hlavy. Nos se jí však postupem času částečně odlomil a vousy ztratila úplně. Povětšinou byla ve starověku zasypána pískem, přesto je poškozena jak povětrnostními vlivy, tak vandalizmem lidí, neboť v minulosti sloužila dokonce za cíl mamlúckým dělostřelcům.
Tyto tři pyramidy jsou součástí komplexu, který obsahuje několik chrámů a menší pyramidy, které byly pravděpodobně určeny pro ženy králů a jsou nedostavěné. Podivné je však, že se v žádné z těchto pyramid nikdy nenašla žádná těla zemřelých. Když v 9. století vstoupila do Cheopsovy pyramidy výprava zorganizovaná arabským chalífou a za největších obtíží prozkoumala královu hrobku, našla velkou kamennou rakev prázdnou, aniž na ní byly známky předchozího porušení.
