Georges Braque

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Georges Braque (13. května 1882 – 31. srpna 1963) byl francouzský malíř a sochař, společně s Pablem Picassem zakladatel kubismu. Stal se jednou z největších osobností umění 20. století.

Obsah

1 Mládí
2 Fauvismus
3 Kubismus
4 Pozdní dílo
5 Reference

[editovat] Mládí

Georges Braque se narodil v Argunteuil ve Francii. Vyrostl v Le Havre a učil se na malíře pokojů a dekorací, stejně tak jako jeho otec a děd, k tomu ale také po večerech mezi lety 1897 a 1899 studoval malířství ve škole École des Beaux-Arts v Le Havre.

Roku 1900 se vydal do Paříže, kde se vyučil u malíře dekorací. Mezi lety 1902 a 1904 navštěvoval Académie Humbert v Paříži, kde se seznmámil s Marií Laurencinovou a Francisem Picabia, díky nimž poté poznal Fauvisty.

[editovat] Fauvismus

Jeho raná díla byla impresionistická, ale poté, co v roce 1905 uviděl díla fauvistů, změnil styl a začal malovat ve fauvistickém stylu. Fauvisté, skupina, ve které byli kromě dalších i Henri Matisse a Andre Derain, používali jasné barvy a uvolněné tvary, aby tak vytvořili co nejemocionálnější dojem. Braque velice úzce spolupracoval se svými krajany Raoulem Dufym a Othonem Frieszem na vytvoření fauvistického stylu, který by byl umírněnější.

V roce 1907 Braque úspěšně vystavil svá fauvistická díla v Salon des Indépendants (Salónu nezávislých), jeho první samostatná výstava byla roku 1908 v galerii Daniela-Henryho Kahnweilera. V té době začala jeho styl ovlivňovat díla Paula Cézanna, který zemřel roku 1906 a v jeho obrazy byly vystavovány na mnoha místech v Paříži.

[editovat] Kubismus

Mezi lety 1908 a 1913 se začal na Braquových obrazech odrážet jeho zájem o geometrii a perspektivu. Zkoumal účinky světla a perspektivy a také se zajímal o prostředky, pomocí kterých je možné světlo a perspektivu zobrazit. Při jeho zkoumáních zpochybňoval i ty nejustálenější malířské postupy. Například v obrazech, které zobrazovaly pohled na vesnici, často zredukoval architekturu na tvary, které se podobaly kostce, ta byla vystínovaná tak, že zobrazené vypadalo zároveň ploše i prostorově. Braque tak ukázal na samotné základy optické iluze a uměleckého zobrazení.

Od roku 1909 Braque pracoval s Pablem Picassem, který k malování přistupoval podobně. Oba v té době malovali obrazy s neutrálními barvami a složitými vzory z geometrických tvarů, dnes se tento směr nazývá analytický kubismus. Mezi lety 1910 a 1912 si byly jejich styly velice podobné. Díla z tohoto období jsou vyvedena v tlumených zelených, šedivých, žlutých a hnědých barvách, objekty na nich jsou rozložené, jakoby je divák sledoval z více pohledů. V roce 1912 začali experimentovat s koláží a tzv. papier collé (technika, kdy malíř nalepuje do obrazu papír nebo látku stejně jako v koláži, s tím rozdílem, že u papier collé nalepené kusy samy představují určité objekty). Jejich spolupráce skončila roku 1914, kdy byl Braque odveden do francouzské armády a odjel z Paříže na frontu.

[editovat] Pozdní dílo

Braque byl ve válce vážně zraněn a k malování se vrátil až roku 1917, kdy se také spřátelil s kubistickým malířem Juanem Grisem. Jeho styl se změnil: odvrátil se od abstraktnějšího kubismu, vyvinul se u něj osobitý styl, který je volnější a méně schématický, jsou pro něj chrakteristické jasné barvy a texturované povrchy. V roce 1922 vystavoval v Salon d’Automne v Paříži^[1]. Ke konci 20. let se vrátil k realističtějšímu zobrazení přírody i když některé aspekty kubismu v jeho díle přetrvaly. Mezi lety 1930 a 1931 se přestěhoval na pobřeží do Normandie a v jeho tvorbě se objevují pláže, postavy atd. Jeho první významná retrospektivní výstava se konala v roce 1933 v Basileji^[1]. Během První světové války byl v Paříži, namaloval mnoho zátiší, věnoval se i litografii, rytině a skulptuře. Po roce 1945 v jeho díle dominují ptáci a v 50. letech se vrací k jasným barvám^[2].

Pracoval až do konce svého života. Vytvořil velké množství vynikajících maleb, grafik a skulptur. Zemřel 31.8.1963 v Paříži.