Guča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Guča je městečko v srbské horské oblasti Dragačevo, dějiště každoročního festivalu srbské dechové hudby. Nejbližší větší města jsou Čačak, Užice a Kraljevo.

Obsah 1 Dechová hudba v Srbsku 2 Festival 3 Kdy? 4 Jak se tam dostat? 5 Jak tam přežít?

[editovat] Dechová hudba v Srbsku

Historie dechovky sahá do 19. století, kdy princ Miloš Obrenović založil první vojenskou dechovou hudbu. Armáda ostatně spojuje všechny odrůdy tzv. balkánské dechovky. Nástrojové obsazení je většinou 2-3 trumpety, 2 trombony, 2-3 eufonia (barytonové zpěvorohy) a tuba nebo heligon. Bicí bývají zastoupeny virblem a velkým bubnem (který mívá nahoře malý činel). Všechny kapely jsou mobilní - jak se na vojenské dechovky sluší a patří. Na festivalu však můžete vidět a slyšet kapely se saxofony, klarinety a jinými nástroji.

Balkánská dechovka je velmi rytmická a posluchači většinou tančí. K nejčastěji hraným a neoblíbenějším rytmům patří dvoudobé srbské kolo, kdy se lidé vezmou za ruce a tančí dokola, a čoček. Pokud budete někdy v Srbsku při tom, když se hraje kolo, neváhejte se někoho chytit za ruku a tento hezký tanec vyzkoušet - není to nic těžkého. Mimo rychlé tance jsou oblíbené národní teskné písně, na které lze ovšem také tančit. Srbové nejsou ve vztahu ke svému folkloru příliš konzervativní, a proto můžeme některé písně slyšet v různých vydáních od zádumčivých pomalých rytmů, přes čoček až po techno.

Mezi oblíbené písně patří srbské národní písně jako Vidovdan (o bitvě na Kosově poli), Mesečina (měsíční svit), Kačerac a další kola, nebo písně, které proslavil Goran Bregović ve filmech Emira Kusturici: Kalašnikov, Čupčik, Ševa apod.

[editovat] Festival

Festival, v srbštině nazývaný Sabor trubača, se konal v roce 2005 již po čtyřicáté páté. Malé městečko se na několik dní zcela věnuje jen dechovce - návštěvníků jsou statisíce, v roce 2005 jich bylo údajně na půl milionu. Dechovka je přítomná všude a v jakoukoliv hodinu.

Kromě oficiálního programu na fotbalovém stadionu a na náměstí před kulturním domem je dechovka k slyšení v libovolné provizorní restauraci, nebo jen tak na ulici. Do Guči každoročně přijíždí nejen oficiální soutěžící a hosté, ale také mnoho lepších či horších dechovek, které si chtějí hraním po ulicích a hospůdkách přivydělat.

Program je pokaždé velmi podobný: ve čtvtek večer bývá koncert některé srbské hvězdy, např. Bobana Markoviće či Beljany Krstić. V pátek večer je koncert, kde se představí hosté. V sobotu dopoledne bývá rekonstrukce tradiční dragačevské svatby. Sobotní večer patří soutěžícím kapelám a nedělní odpoledne probíhá soutěž. Hosté bývají francouzské, německé či americké kapely složené ze srbských emigrantů, evropské kapely, kterým učarovala balkánská dechovka, a také folklórní soubory z Makedonie, Slovinska, Rumunska a jiných zemí.

[editovat] Kdy?

Festival probíhá na začátku srpna, oficální datum bývá známo v květnu. Přesné datum lze často zjistit na komerčních stránkách http://www.guca.co.yu/.

Guča 2006 : 30.8. - 3.9.

[editovat] Jak se tam dostat?

Do Čačku lze přijet vlakem nebo autobusem. Odtud lze jet taxíkem nebo „taxíkem“ - některý Srb vás za peníze doveze na místo. Na stop zadarmo nelze příliš spoléhat. Osobním autem je příjezd také možný, ale nepočítejte s tím, že vás policie pustí do města - pravděpodobně budete muset zaparkovat na některém z placených míst (na louce) poblíž města.

[editovat] Jak tam přežít?

S ohledem na počet návštěvníků je největším problémem ubytování po dobu festivalu. Jednou možností je ubytovat se jinde a do Guči dojíždět. Jinou možností je pokusit se domluvit si ubytování dopředu. Ve městě je kemp, jehož kapacita je docela velká, avšak hygienické podmínky nejsou ideální.

Ceny jsou v Srbsku velmi přijatelné, v Guči během festivalu jsou samozřejmě vyšší, ale přesto ještě únosné. Za vstup do města se neplatí, dříve se neplatilo ani za koncerty na fotbalovém stadionu, na 44. a 45. ročníku se platilo 100-300 dinaru za večer či odpoledne.