Histamin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Histamin
Systematické jméno	2-(4-imidazolyl)ethylamin
Registrační číslo CAS	51-46-6
Sumární vzorec	C5H9N9
Molární hmotnost	111,15 g/mol
Teplota tání	84 °C
Teplota varu	209–210 °C (24 mbar)

Histamin (C₅H₉N₃, 2-(4-imidazolyl)ethylamin) byl připraven roku 1907 chemiky Windausem a Vogtem. Roku 1910 byl v nepatrném množství izolován z námelového výtažku. Souvisí úzce s histidinem, z něhož se tvoří dekarboxylací buď účinkem minerálních kyselin za horka nebo enzymatickým štěpením. Histamin je krystalický, rozpustný ve vodě.

Fyziologicky je histamin velmi účinný. Působí na hladké svalstvo, způsobuje intensivní kontrakce dělohy, rozšiřuje cévy a tím snižuje krevní tlak.

Je to látka vznikající z aminokyseliny histidinu. Vyskytuje se zejména v některých bílých krvinkách, ale také i v ostatních orgánech. Jeho nadměrné uvolnění při alergické reakci způsobuje zúžení průdušek (u astmatu), kopřivku aj. Histamin se uplatňuje i při vzniku zánětu a zvyšuje též vylučování žaludeční šťávy. Potlačení jeho působení je součástí léčby alergických stavů (antihistaminika H1) a žaludečního vředu (antihistaminika H2).

Tento chemický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.