Hromosvod
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hromosvod (přesné pojmenování je řídce užívané slovo bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou, vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:
- ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
- způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
- způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archívy)
- nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.
Hromosvod má tři hlavní části - jímací vedení, svod(y) a uzemnění. Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové, svody na náhodné a strojené, uzemnění na náhodné, základové, obvodové nebo tyčové.
Dále hromosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu – hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, elektronický blok P.D.A)
Materiály v Česku nejvíce používané na jímací vedení, svody a uzemnění jsou:
- žárově zinkovaná ocel (železo a zinek)
- měď
- slitiny hliníku, např. dural (hliník, hořčík, křemík
- nerezová ocel
[editovat] Podívejte se také na
- Bouřka, Blesk
- Bleskojistka
- Uzemnění
- Prokop Diviš
- Benjamin Franklin
