Kňava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
Kňava je mýtický praorganismus, populární zejména mezi studenty biologických, resp. přírodovědných oborů, kteří se podíleli na formulaci recesistické teorie o její existenci. Tato teorie je nevážně míněná a nepravdivá.
Kňava je složena z chytrých kňarků, což jsou částice ryzí inteligence, proto ji lze považovat za nejinteligentnější organismus vůbec. Její tvar je kopcovitý, podobný trojrozměrné Gaussově křivce. Kňavy mohou dorůstat rozličných rozměrů. Mají jedno oko, které putuje po jejich těle. Barva je hnědozelená, může být však i jiná, ne však modrá, neboť tuto barvu kňavy nesnáší a reagují na ni velmi prudce (zalehnutím). Za nejstarší českou kňavu je považována hora Říp. Kňavy lze dále nalézt v Českém středohoří (též České kňavohoří), rozptýleně i jinde. Kňavy se rozmnožují pouze výjimečně a to sice za úplňku po konzumaci nadměrného množství meruňkového kompotu.
První kňava byla popsána v roce 1971 v Jeseníkách panem Josefem Velkem. Kňavologie jako samostatná (mýtická) věda vznikla v roce 1991 v obci Běstvina, kde se též konal první kňavologický kongres. Kongresy jsou pořádány od té doby téměř každoročně.
V době sčítání na počátku roku 2005 se ve střední Evropě vyskytuje zhruba 785 Kňav. Ovšem jejich počet se drasticky snižuje.
