Kanton Glarus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kanton Glarus (francouzsky Glaris) je kanton na východě centrálního Švýcarska. Úředním jazykem je zde němčina. Metropolí kantonu je město Glarus.

[editovat] Historie

Historie tohoto kantonu se celá točí okolo náboženství. Obyvatelé údolí Linth byli konvertováni na křesťanství v 6. století irským mnichem Svatým Fridolínem. Svatý Fridolín se stále objevuje v erbech na kabátech. Založil klášter Säckigenu blízko Basileje. Od 9. století byl celý Glarus vlastněn klášterem. Roku 1288 prohlásili Habsburkové celý klášter za svůj. Roku 1352 se Glarus stal členem Švýcarské konfederace. Mezi roky 1506 a 1516 byl reformátor Huldrych Zwingli knězem v Glarusu, ale roku 1564 byli všichni jeho následovníci vyhlazeni. Přesto to ještě nebyl konec nepokojů mezi protestanty a katolíky v této oblasti. Pro zajištění míru bylo roku 1623 rozhodnuto, aby každá část měla svůj vlastní sněm zvaný Landsgemeinde a později roku 1683 bylo každé straně dovoleno založit si svůj vlastní tribunál. Mezi roky 1789 a 1803 byl Glarus částí kantonu Linth, který byl založen Napoleonem. Roku 1803 byl kanton Glarus opět obnoven a roku 1836 byly obě části sjednoceny pod vedením jednoho Landsgemeindu.

[editovat] Zeměpis

Dominantní postabení má hluboké údolí řeky Linth. Většina území je hornatá. Nejvyšší vrchol Glaurských Alp je se svými 3614 metry Tödi. Dále pak následují Hausstock (3158 metrů) a Glärnisch (2910 metrů). Je zde velké jezero zvané Walen. Celková plocha kantonu Glarus činí 685 km².

[editovat] Průmysl

Nejvýznamějším odvětvím je těžba dřeva. Od 17. století probíhá těžba břidlice. Předení vlny bylo důležité v 18. století jako doplněk k tradiční vlněné přízi. Industrializace přinesla tištění vlny, vodní elektrárny, železárny a papírny.

Tento článek o místopise Švýcarska je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.