Kapilára

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kapilírní elevace vody (H2O) a rtuti (Hg).

Kapilírní elevace vody (H₂O) a rtuti (Hg).

Kapilára je velmi úzká trubička. Mnohé fyzikální jevy spojené s interakcí mezi kapilárou a kapalinou hrají enormně významnou roli ve světě kolem nás.

[editovat] Kapilární elevace a kapilární deprese

Podrobnější informace naleznete v článku Kapilární elevace a depresenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Jsou-li oba konce kapiláry otevřené a jeden z nich je zanořen do takové kapaliny, že molekulové interakce mezi buňkami stěny kapiláry jsou silnější, než interakce mezi molekulami kapaliny (kapalina dobře smáčející materiál kapiláry), je výsledkem silové působení, které vede ke vzlínání kapaliny kapilárou. Tento jev se nazývá kapilární elevace (z latiny elevo = výše zvedám, capillus = vlas).

$h = \frac{2 \sigma}{\rho g R}$

vzorec pro výšku hladiny v kapiláře, kde

σ

je povrchové napětí,

ρ

je hustota a R je poloměr kapiláry

Kapilární elevace je enormně důležitý jev, který mimo jiné umožňuje vzlínání vody půdou a umožňuje tak existenci rostlin i tam, kde by jinak pro nedostatek vody nemohly růst.

Opačným jevem ke kapilární elevaci je kapilární deprese, kde jsou silnější interakce mezi molekulami kapaliny než mezi molekulami kapaliny a materiálu kapiláry. Výsledkem je snížení hladiny v trubičce pod úroveň hladiny kapaliny okolo trubičky. Příkladem kombinace, při níž dochází ke kap. elevaci, je voda a skleněná kapilára, depresi můžeme pozorovat, když vodu nahradíme rtutí.

Kapilární elevaci a kapilární depresi souhrnně nazýváme kapilarita.