Karla Erbová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karla Erbová, roz. Fremrová, (nar. 30. dubna 1933 v Plzni) je česká básnířka.
V letech 1951-68 publikovala pod jménem K. Papežová. V údobí normalizace byla režimem perzekvována. Ačkoliv patřila k zakázaným autorům, podařilo se v 80. letech redakci Československého rozhlasu zařadit do vysílání dvě její rozsáhlé básnické skladby.
Členka Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Rady Obce spisovatelů (po tři volební období a do 9. listopadu 2002) a redakční rady čtvrtletníku Dokořán, bulletinu Obce spisovatelů.
Autorka básní, povídek a cestopisných textů s náměty vesměs čerpajícími z historie a mytologie starověkého Řecka.
Za svoji literární činnost byla vyznamenána Cenou města Plzně v roce 1995, Cenou Jana Zahradníčka v roce 1999 a Cenou Bohumila Polana v roce 2003 .
Obsah |
[editovat] Dílo
- Neklid, 1966
- Komu mé kosti, 1991
- Via dolorosa, 1992
- Vždyť miluješ svou lásku ke mně, 1993
- lokasty Glauké Klytaiméstry, 1994
- Obrazy obrazů, 1995
- Armor, 1995
- Mukáň, 1996
- Náměstí zázraků, 1997
- Terra cota, 1998
- Potkání, 1999
- Živly, 1999
- Krajina s osamělým jezdcem, 2000
- Plzni, 2001
- Liánový most, 2002
- Již nikdy nedovolím požáru…, 2003
[editovat] Ukázka
- Šílení! Nikdy neustoupí!
- A přece z obou stran
- i toho nejmenšího hoře
- stojí týž člověk.
- (Klytaiméstra III)
[editovat] Další ukázky
- http://www.volny.cz/psi.vino/cislo16/poezie/erbova.html
- http://v-art.envision.cz/chudove_koreny/r02c01/net-party/erbova_koraby.htm
[editovat] Reference
- Miroslav Vejlupek: Osobnost nestrnulé vnímavosti. Myslív-Milčice, únor 2003
