Komplementarita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Komplementarita charakterizuje dva pojmy, které se navzájem podmiňují a doplňují, ale zároveň též vylučují.
Obsah |
[editovat] Biologie
Vztah vzájemné doplňkovosti (např. purinových a pyrimidinových bází v nukleových kyselinách).
[editovat] Podívejte se také
[editovat] Filozofie
Dva aspekty obrazu světa (užito Williamem Jamesem).
[editovat] Fyzika
Komplementarita je charakteristická vlastnost kvantové mechaniky, podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. elementárních částic) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. dualismus).
V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody.
Pojem komplementarita ve fyzice zavedl dánský fyzik Niels Bohr.
[editovat] Podívejte se také
- Bohrův princip komplementarity
- Kvantová mechanika
- Relace neurčitosti (někdy též Heisenbergovy relace neurčitosti)
