Kord
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kord je chladná poboční bodná zbraň, která se vyvinula z pozdních typů bodných mečů. V českém prostředí poprvé doložen počátkem 15. století.
Se svou štíhlou a dlouhou čepelí postupně vytlačoval mohutnější meče. Když už ruka nebyla chráněna železnou rukavicí (aby mohla snáze stisknout spoušť palné zbraně), chránil ji koš ze železných úponků. Kromě šlechtických kordů, které se postupně vyvíjejí v subtilnější soubojový rapír, probíhá souběžně vývoj kordu jako vojenské zbraně. V 18. století ztrácejí i vojenské kordy své praktické uplatnění a stávají se doplňkem uniformy, odznakem důstojnické, a posléze i úřednické hodnosti.
Šerm kordem je jednou z disciplín sportovním šermu. Na rozdíl od fleretu či šavle je u kordu platnou zásahovou plochou celé tělo šermíře. Z tohoto důvodu má také číška, chránící ruku, znatelně větší rozměr než u ostatních zbraní. Celková délka sportovního kordu nesmí přesáhnout 110 cm (20 cm z toho připadá na rukojeť a záštitu) a hmotnost 770 g. Čepel má trojúhelníkový průřez ve tvaru mírně prohnutého V, díky čemuž je relativně tuhá.
