Královská zahrada (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Královská zahrada se nachází v Praze na Hradčanech na severním hřebenu táhnoucím se od západu k východu. Od hradu je odělena Jelením příkopem. Byla založena králem Ferdinandem I. roku 1534 na místě původních středověkých vinic. Zahrady byly navrženy v renezančním slohu a postupem doby do nich přibylo mnouho objektů. Na východním cípu, je to např. nádherný renesanční Letohrádek královny Anny. Uprostřed je to Míčovna a sochy pánů Brokoofa a Bendla, k západu pak Vila Dr. Eduarda Beneše. Hlavním cílem zahrad bylo pěstovat zde stromy, které neodpovídají ekotopu Střední Evropy. A tak se zde můžeme setkat s kaštany, javory, lískami a dalšími nepůvodními druhy. V současnosti prostor Královské zahrady není jednolitý, ale je tvořen různými oddíly, které byly upravovány a přepracovávány v průběhu staletí.

Obsah 1 Popis zahrady 2 Stromy a keře 3 Prvky zahradní architektury 4 Provoz zahrady

[editovat] Popis zahrady

Zahrada je na svém západním cípů ohraničena cestou vedoucí přes Prašný most do Hradu, na opačné jižní straně pak Letohrádkem královny Anny, nesprávně označovaném jako Belvedér. Na jižní straně hraničí s Jelením příkopem, který ji odděluje od Pražského hradu. Na severní straně se nachází zeď. V zahradě je řada objektů, soch, fontán, vodotrysků a zahradnických prvků. Patří sem:

• Letohrádek královny Anny - nádherná renesanční stavba z poloviny 16. století sloužící původně manželce Ferdinanda I. Anně Jagellonské. Později za vlády Josefa II. muniční sklad a od 50. let občasná galerie.
• Giardinetto - část zahrady před letohrádkem charakterizovaná keři pěstovanými v bludišťových uličkách. Uprostřed giardinetta se nachází tzv. Zpívající fontána.
• Zpívající fontána - renesanční fontána od italského umělce Francesca Terza, ulitá v dílně zvonaře Tomáše Jaroše. Zpívající se jí říká proto, že dopadající voda do měděné misky vytváří melodický zvuk.
• Oranžérie - skleník založený za vlády Rudolfa II. určený k pěstování citrusů, mandlí a jiné středozemní flóry. V současnosti využívaný k rozpěstovávání pokojových květin. Je to typické dílo tvorby Evy Jiřičné.
• Míčovna - původně renesanční stavba dokončená německým architektem Bonifácem Wohlmutem v druhé polovině 16. století sloužila k míčovým hrám. Vnitřek zničen bombardováním v roce 1945. V současnosti občasně využívána ke kulturním účelům.
• Alegorie noci - barokní socha od M. Brokofa umístěna před míčovnou.
• Herkules - barokní socha od M. Bendla.
• Prezidentský domek - sloučí prezidentům jako místo odpočinku, není však permanentně obývána.
• Lví dvůr - původně první pražská zoo založená Rudolfem II. Fungovala do roku 1740. V současné době romantická restaurace se zahradou barevných růží a skleníky.
• Technické budovy - několik budov různého stáří při vstupu na Prašný most sloužících v současnosti jako zázemí pracovníků a hradní stráže.

Zpívající fontána	Letohrádek královny Anny	Letohrádek královny Anny	Letohrádek královny Anny
Královská zahrada	Královská zahrada	Královská zahrada	Benešova vila
Oranžerie Evy Jiřičné	Míčovna - průčelí	Alegorie noci - barokní socha od M. Brokofa	Herkulova kašna v Královské zahradě

[editovat] Stromy a keře

V Královské zahradě se můžeme setkat se statnými stromi ve stáří zhruba do 150-300 let. Jsou to většinou dřeviny nepůvodní, tedy dovezené z ciziny. I když se tu najde několik lip. Jsou zde hlavně listnáče (javor, buk, kaštan, dub), ale i menší konifery. S keřů jsou to nádherně kvetoucí magnólie.

[editovat] Prvky zahradní architektury

V současnosti je zahrada tvořena jednotlivými prvky a částmi, které by měly splývat v harmonický prvek.

[editovat] Provoz zahrady

Královská zahrada je stejně jako jiné zahrady Pražského Hradu otevřena jen přes den. V zimě je zcela uzavřena.