Kryštof Alois Lautner
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kryštof Alois Lautner (1622 - 18. září 1685) byl katolický duchovní a jedna z obětí honu na čarodějnice na Olomoucku. Tyto čarodějnické procesy literárně zpracoval Václav Kaplický v knize Kladivo na čarodějnice a Otakar Vávra ve stejnojmenném filmu. Kryštof Alois Lautner je ústřední postavou obou děl.
[editovat] Studia
Narodil se Zachariáši a Dorotě Lautnerovým roku 1622 v Šumperku. Studoval v Olomouci, bavorském Landshutu i ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filosofie. Dále jej hostil Štýrský Hradec, kde se centrem jeho zájmu stala teologie a přírodní vědy. Po olomouckém kněžském vysvěcení (1656) byl v letech 1658 - 1663 farářem v Dolní Moravici (Sovinec) a Osoblaze. Neodmítl pozvání svého přítele Kašpara Sattlera do Šumperka, roku 1668 zde byl povýšen na děkana.
Respekt, kterému se těšil mezi farníky, byl zasloužený - jeho vědomosti z mnoha oborů byly na tu dobu opravdu neobvyklé, vynikal rovněž v astronomii. Hrál na housle, sbíral obrazy, v jeho knihovně byly stovky knih nejrůznějšího zaměření.
[editovat] Obvinění z čarodějnictví
V oblasti rekatolizace nepatřil Lautner k radikálům. Lidé ho měli rádi, byl zván do společnosti. To mu udělalo hodně nepřátel zejména ve vyšších církevních kruzích - tvrdém reformačním jádru.
Soudce Boblig z Edelstadtu dělal všechno pro to, aby jej mohl obvinit z čarodějnictví. Spolu s hejtmanem Kotulínským z Kotulín přemluvili biskupa Karla II. z Lichtensteina Kastelkornu a v srpnu 1680 byla ustavena vyšetřovací komise. Dále v ní zasedli: mohelnický děkan Vojtěch Winkler (v roce 1684 jej nahradil notář biskupské konsistoře Meyer), bývalý biskupský ceremoniář Petr Reharmondt a osobní biskupův sekretář Schmidt. Neprojednávali jen Lautnerův případ, udání proti dalším představitelům duchovenstva olomouckých diecézí bylo více.
18. srpna 1680 byl podvodem vylákán do Mohelnice, zatčen a uvězněn na Mírově. Trvalo dlouhých 5 let, než se jej rozhodli vyslýchat mučením. Jeho odpor se nedařilo zlomit, a to ani tehdy, když proti němu byli přinuceni svědčit nejbližší přátelé: rodina Sattlerova, hospodyně Zuzana Voglicková. Teprve díky strašlivému a nekonečnému mučení (ostré výslechy v mučírně od 16. do 28. června 1684 - desetkrát za sebou) se Kryštof Alois Lautner 28. června 1684 fyzicky i duševně zlomil. Teprve až 13. září 1685 byl ve škole v Mohelnici vyhlášen rozsudek, den popravy byl stanoven na 18. září 1685.
Ponižujícím obřadem ho zbavili kněžské hodnosti a byl zaživa upálen. Dostal sice pytlík se střelným prachem, aby mu „bylo usnadněno zemřít“, ale ten jej pouze zranil a popálil.
[editovat] Rehabilitace
V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku a omluvil se za díl viny církve na procesech. Připomněl však, že soudy, které odsoudily k smrti více než sto lidí, zřídila světská moc.
