Kyselina listová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kyselina listová
Kyselina listová Tetrahydrofolát
Systematické jméno	N-[-4[[(2-amino-1,4-dihydro-4-oxo-6-pteridinyl)methyl]amino] benzoyl]-L-glutamová kyselina
Registrační číslo CAS	59-30-3
Sumární vzorec	C₁₉H₁₉N₇O₆
Molární hmotnost	441,4 g/mol

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu. Je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin, při krvetvorbě a zvláštní význam má pro normální růst a vývoj plodu.

Obsah

1 Jiné názvy
2 Kyselina listová v potravě
3 Role v organismu
- 3.1 Kyselina listová a těhotenství
- 3.2 Projevy nedostatku
4 Podívejte se také na
5 Externí odkazy

[editovat] Jiné názvy

folacin
folát
vitamín B₉

[editovat] Kyselina listová v potravě

Kyselina listová je obsažena především v listové zelenině (špenát, brokolice, růžičková kapusta apod.). Z živočišných produktů jsou dobrými zdroji kvasnice a játra. Vařením se ho však zničí až 95 %.

Doporučená denní dávka

	věk (roky)	folát [μg]
Kojenci	0,0-0,5	25
Kojenci	0,5-1,0	35
Děti	1-3	50
	4-6	75
	7-10	100
Muži	11-14	150
	15-18	200
	19-24	200
	25-50	200
	51+	200
Ženy	11-14	150
	15-18	180
	19-24	180
	25-50	180
	50+	180
Těhotné ženy		400
Kojící ženy		280

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989 [1]

Dá se říci, že ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický a toto nadbytečné množství se snadno vylučuje močí.

[editovat] Role v organismu

Aktivní forma kyseliny listové, tetrahydrofolát, je koenzym formyltransferaz, které přenášejí jednouhlíkaté zbytky. Tato reakce je součástí syntézy nukleotidů, proto kyselina listová umožňuje vznik nukleových kyselin (což jsou látky, které tvoří genetický materiál – tedy DNA a RNA). Dalšími reakcemi, ke kterým je nutný tento vitamín, je rozklad aminokyseliny histidinu a tvorba aminokyseliny methioninu z homocysteinu. K poslední reakci spolupracuje s kobalaminem, tedy s vitamínem B₁₂.

[editovat] Kyselina listová a těhotenství

Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství, protože napomáhá dělení buněk, podporuje růst plodu a diferenciaci tkání, zvláště nervové soustavy. Je prokázáno, že podávání folacinu během těhotenství snižuje výskyt vrozených vad nervového systému i jiných. Podle časopisu The Lancet (350, 513, 1997) se ale ukazuje, že nižší počet postižených dětí je způsoben tím, že kyselina listová vyvolává časné potraty takto poškozených plodů.

[editovat] Projevy nedostatku

Nedostatek kyseliny listové způsobuje megaloblastickou anémii. Červené krvinky jsou zvětšené, zdeformované a jejich schopnost přenášet kyslík je omezená. Také se mohou vyskytnout poruchy růstu i neplodnost.