Leopold Lev Thun-Hohenstein
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Lev Thun-Hohenstein (7. dubna 1811, Děčín - 17. prosince 1888, Vídeň) byl český šlechtic a rakouský politik.
[editovat] Životopis
- 7. duben 1811 v Děčíně
† 17. prosinec 1888 ve Vídni
-president českého grubernia v r. 1848, ministr kultu a vyučování v letech 1849-1860, člen panské sněmovny, čestný člen Akademie věd, čestný doktor univerzit ve Lvově a ve Štýrském Hradci. Je jedním z prvních zakladatelů Matice české a r. 1849 byl povolán za člena Sboru pro vzdělání řeči a literatury české při Matici české
Byl nejmladším ze synů Františka Antonína z Thunu. byl vychováván předním pedagogem té doby, Rohrweedenem, který založil ústav pro výchovu mladých šlechticů. Studoval práva a oblíbil si Bolzana.
Lev Thun sice měl skutečnou sympatii k vlastencům a k několika jejich vůdcům, rád nazýval češtinu svým přirozeným jazykem. V hloubi duše však pokládal naděje svých přátel za vidiny, jejich požadavky za přehnané a předčasné. O pražském červnovém povstání v roce 1848, kdy byl studenty vězněn v Klementinu, napsal měšťanu Janu Slavíkovi o svém přesvědčení, že hnutí nemělo podklad národnostní, nýbrž politicko revoluční. Od 22. srpna 1849 ministrem vyučování ve Schwarzenberkově vládě, provedl řadu školských reforem. Zreformoval školství střední, univerzitní studium hlavně podle německého vzoru, povolával do Rakouska profesory z Pruska a vůbec z Němec. Skutečným jeho činem bylo založení českých reálek, kde se však zprvu vyučovala většina předmětů německy. Patřil k feudální straně pravice. Později se od Čechů vzdálil, k čemuž přispěla jeho vynikající účast na rakouském konkordátě roku 1855.
