Letiště Berlín-Schönefeld
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Berlín Schönefeld | |
 |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
| Provozovatel | Flughafen Berlin-Schönefeld GmbH (FBS) |
| Otevření | |
| Nejbližší město | centrum Berlína (18 km) |
| Poloha | 47 m n.m. |
| Kód letiště | ICAO: EDDB |
| IATA: SXF | |
| Statistika (2005) | |
| Cestujících | |
| Pohybů | 62 089 |
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| 07R/25L | asfalt, 3000×45 m |
| 07L/25R | beton, 3000×45 m |
Letiště Berlín-Schönefeld, kód IATA SXF, je jedním ze tří civilních letišť, která jsou v Berlíně dnes v provozu (další jsou Berlín-Tegel a Berlín-Tempelhof). Letiště se nachází jižně od Berlína, těsně za hranicemi ke spolkové zemi Braniborsko.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Na pozemku dnešního letiště se od roku 1934 nacházela továrna firmy Henschel na stavbu letadel. Pozemek byl v dubnu 1945 obsazen Rudou armádou, většina zařízení byla demontována. Roku 1947 rozhodlo vojenské vedení o výstavbě civilního letiště (jako vojenské letiště bylo využíváno již od roku 1946). Roku 1954 byla civilní část letiště předána správě NDR, většinu času neslo jméno Zentralflughafen Berlin-Schönefeld. V příštích letech bylo letiště vícekrát přebudováno a rozšířeno a stalo se hlavním letištěm celé NDR.
[editovat] Provoz
Na rozdíl od dalších berlínských letišť, která se nacházela v západních sektorech města a podléhala tedy čtyřmocenskému statusu, mělo letiště v Schönefeldu svou polohou velkou výhodu: nevztahovaly se něj dohody o sektorech města, podle kterých do Berlína směly létat pouze společnosti čtyř velmocí. Letiště bylo nejen domovským letištěm východoněmecké Interflug, ale bylo nalétáváno velkým počtem leteckých společností jiných států.
Většina spojení z letiště sice sloužila dopravě východního Německa, v 70. a 80. letech zprostředkovávalo letiště i značnou část přepravy cestujících mezi Západním Berlínem a Tureckem.
Po sjednocení Německa (a v důsledku vytížení až přetížení západoberlínských letišť) převzalo letiště i značnou část provozu, uskutečňovaného dříve ze západoberlínských letišť. Momentální kapacita leží u 7 milionů cestujících ročně.
Dnešní význam letiště spočívá hlavně ve zprostředkování prázdninových letů (většina společností nemá žádný liniový provoz), což se má v budoucnosti změnit. V současné době je Schönefeld nejrychleji rostoucím letištěm v Německu: z 1,7 milionů cestujících roku 2003 vzrostl jejich počet na 5 milionů 2005, roku 2006 se očekává, že jejich počet přesáhne hranici 6 milionů.
Na letišti se každé 2 roky koná mezinárodní letecká výstava ILA. Lufthansa zde provozuje své tréninkové centrum. Napojení na městskou dopravu je obstaráváno autobusy: jedna linka pendluje k blízké stanici S-Bahn (jen několik minut), stanice metra je vzdálena pouhé 4 kilometry.
[editovat] Další výstavba
Po sjednocení Německa musela být řešena i otázka budoucího leteckého provozu. Dosavadní letiště nevyhovovala ani svou kapacitou ani svou neobvyklou polohou uvnitř města samotného.
O budoucnosti leteckého provozu města se vedly dlouholeté diskuse již od počátku 90. let minulého století. Vyřešena musela být otázka konkurujících návrhů (různé pozemky v Braniborsku), diskuse pak byla značně prodloužena soudními spory s různými iniciativami odpůrců letiště. Dne 16. března 2006 bylo s konečnou platností rozhodnuto, že rozšíření letiště se smí uskutečnit[1], zároveň bylo rozhodnuto o různých omezení (noční lety apod.). Po rozšíření se letiště bude jmenovat letiště Berlin Brandenburg International a má mít kapacitu 22 až 25 milionů cestujících s možností dalšího rozšíření až do 40 milionů.
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky a zdroje
- ↑ Viz tiskovou zprávu Pressemitteilung Nr. 15/2006, Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud), Leipzig, 16. März 2006, cit. v Grünes Licht für Flughafen Berlin-Schönefeld – aber Einschränkung des Nachtflugbetriebs, [1]
