Limes Romanus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Limes Romanus nebo jen Limes (výraz pochází z latiny) byl od císařského období hranicí římské říše, a to jednak přirozená, tvořená řekou (odtud pochází původní název ripa = břeh), a jednak umělá s příkopem a valem, případně i s palisádou nebo zdí. Podle některých zdrojů se říční hranice jako limes nikdy neoznačovala. Dnes jako „Limes Romanus“ označujeme zpravidla jen části hranice se systémem opevnění.
Slovo limes původně označovalo cestu či mez, vedoucí napříč pozemkem, nebo hranici mezi pozemky.
Páteří limitu byla vždy strategická cesta, která umožňovala rychlé spojení a přesuny vojenských jednotek, a síť vojenských táborů, stanic a signálních věží umožňujících hlášení pohybů nepřátel a přivolávání posil na místa ohrožená útokem.
Našemu území nejbližší součásti limitu dnes nalezneme na území Slovenska. Je to například pevnost Komárno při soutoku řek Váh a Dunaj.
[editovat] Nejznámější limity
- Hadriánův val - Limes Britannicus - dnešní Skotsko
- Antoninův val - dnešní Skotsko - leží severněji od Hadriánova valu
- Hornogermánský a raetský Limes ve dnešním Německu
- Limes Arabicus - hranice římské provicie Arabia Petraea s pouští
- Limes Tripolitanus - hranice dnešní Libye s pouští Sahara