Lineární přenos energie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lineární přenos energie (LET) je fyzikální veličina popisující hustotu předávání energie prostředí ionizujícím zářením. Používá se pro popis vlastností ionizujícího záření v dozimetrii.
LET je definován pouze pro nabité částice a to jako poměr:
přitom dl tu je vzdálenost, kterou částice prošla, a dE energie, kterou po této dráze předala prostředí pomocí nepružných srážek doprovázených přenosem energie nižším jak Δ.
LET představuje přechodovou veličinu mezi dozimetrií a mikrodozimetrií. Zároveň je to nestochastická veličina jako třeba dávka, na druhé straně ale díky omezení předávané energie zohledňuje lokální depozici energie - čím nižší je Δ, tím blíže k místu primární interakce je energie nakonec deponována.
Při 
je LET číselně roven brzdné schopnosti nabité částice pro nepružné srážky.
Koncept LET byl zaveden v padesátých letech 20. století.
[editovat] Externí odkazy a literatura
- ICRU report 36, 1983
- Principy a praxe radiační ochrany, editor Vladislav Klener. Azin CZ, Praha, 2000
