Liskovská jeskyně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liskovská jeskyně se nachází východně od Ružomberoku v blízkosti obce Lisková. Je známá odnepaměti, hlavní vchod se nachází v nadmořské výšce 500 m ve skalním portále, západně od něj se nacházejí další otvory vedoucí do horních pater. Jeskynní systém je vytvořený ve vrchu Mnich, výrazně vystupujícím z okolního terénu těsně u řeky Váh (jedná se o nejlépe přístupnou velkou jeskyni na Slovensku).
Celková délka jeskynních prostor v současnosti dosahuje 4145 m s vertikálním rozpětím 74 m. Zvláštní je, že se podzemní prostory se rozkládají na poměrně malém půdoryse přibližně 100 x 120 m. Teplota v jeskyni je během celého roku stabilní okolo 7–8 °C. V okolí jeskyně dochází v zimních měsících k výraznému proudění teplého vzduchu z puklin v zemi, což ukazuje na výskyt neznámých velkých podzemních prostor pod vrcholem Mnich. Všechny pokusy o jejich objevení byly doposud neúspěšné.
V jeskyni byly učiněny významné archeologické nálezy. Už od 18. století se jeskyně dostala do povědomí odborníků i místních obyvatel. Její prostory jsou značně poškozené neodborně vykonávanými výzkumy a vylamováním sintrové výplně. Nejstarší osídlení jeskyně pochází z mladší doby kamenné. V jeskyni byly nelezené štípané kamenné nástroje a úlomky měděných šperků. V roce 1997 se v jedné z bočních chodeb poblíž Jánošíkovy síně podařilo odkrýt a odborně zdokumentovat unikátní kultovní objekt s lidskými pozůstatky. Mezi nejvýznamnější objevy novodobé archeologie na této lokalitě se považuje unikátní nález měděného býčího dvojzápřahu, datovaného do 4. tisíciletí př. n. l. O nesporné unikátnosti Liskovské jeskyně svědčí velké množství nálezů měděných náušnic a keramiky.
