Luna 2
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 1959-014A - Luna 2 | |
|---|---|
| Název objektu | Luna 2 |
| COSPAR | 1959-014A |
| Katalogové číslo | 114 |
| Start | 12. září 1959, 06:39:42 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Vostok-L |
| Stav objektu | dopadl na Měsíc |
| Přistání | 13. září 1959 21:02:24 |
| Provozovatel | SSSR, OKB-1 |
| Výrobce | SSSR, OKB-1 |
| Kategorie | měsíční sonda |
| Hmotnost | 390 kg |
Luna 2 (oznámá též jako Lunik 2 a nebo 00114) byla první sonda, která dopadla na Měsíc. Startovala 12. září 1959. Po třicetipěti hodinách a dvacetišesti minutách zasáhla povrch Měsíce rychlostí 3,3 km/s. Podobně jako Luna 1 měřila intenzitu kosmického záření, jeho složení, zkoumala těžká jádra v kosmickém prostoru, hustotu atmosféry, plynnou složku meziplanetárního prostoru, mikrometeority, magnetické pole Země i Měsíce. Všechny tyto údaje předávala až do svého dopadu na měsíční povrch řídícímu středisku. Dopadla do oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů) 13.9. 1959 ve 21:02:24 středoevropského času.
Zajímavá byla příprava sondy pro let i pozdější dopad. Spolu s posledním stupněm rakety byly všechny díly i přístroje rakety sterilizovány, aby se na Měsíc nedostala žádná forma pozemského života.
Obsah |
[editovat] Popis sondy
Váha sondy činnila 390,2 kilogramů a konstrukčně se Luna 2 příliš nelišila od své předchůdkyně Luny 1. Kulovitá sonda se dvěma rozdělenýma hemisférama. Na jedné straně vybavená systémem antén pro přenos rádiového signálu a na druhé polokouli (té směrem k Měsíci) se nacházely kamery, které měly snímat detaily měsíčního povrchu. Vybavení sondy dále obsahovalo geigrův počítač pro zjišťování radiace, magnetometr, zařízení na detekci mikrometeoritů atd.
[editovat] Průběh letu
Po startu a nabrání únikové rychlosti se Luna 2 oddělila od třetího stupně raketového nosiče, který podobně jako sonda měl dopadnout na povrch Měsíce. Během letu k Měsíci proběhl na palubě sondy pokus na hledání plynu ve volném prostoru. Po 33,5 hodinách letu náhle ustal radiový signál přicházející ze sondy, což značilo, že sonda se úspěšně zaryla do měsíčního povrchu. Místo dopadu bylo východně od Mare Serenitatis, nedaleko Aristidesovo, Archimedesovo a Autolycusovo kráteru. Za třicet minut od dopadu sondy, dopadla na povrch i třetí část raketového nosiče.
Sonda během svého pádu odvysílala snímky přibližující se měsíční krajiny, dále sonda neobjevila žádné magnetické pole Měsíce a ani žádné radiační pásy jako u Země.
