Mariánský příkop
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mariánský příkop je nejhlubší místo zemského povrchu, hloubka činí 10 911 m pod hladinou severního Tichého oceánu. Leží u Mariánských ostrovů, poblíž ostrova Guam. Jedná se o nejhlubší známý podmořský příkop.
[editovat] Vznik
Příkop vzniká na rozhraní dvou subdukujících desek a to přesněji na subdukci Pacifické desky, které se podsouvá pod desku Filipínskou. Maximální hloubka příkopu byla změřena na 10 911 metrů (odpovídá 35 798 stop) pod hladinou moře, což je více, než má Mount Everest nad mořskou hladinou.
[editovat] Průzkum
Příkop byl prvně prozkoumán plavidlem britského námořnictva Challenger II v roce 1951. Průzkumná loď dala i jméno nejhlubší části příkopu tzv. Challenger Deep. Pomocí echo odrazů od mořského dna byla určena hloubka na 10 900 metrů na místě . Hloubka byla určena pomocí výpočtu, jak rychle se odraz vrátil od mořského dna, jelikož je známa rychlost šíření vlny ve vodním prostředí. V oficiálním hlášení se ale z důvodu chyby uvedla hodnota 10 863 metrů. Chybu mělo za následek ruční spouštění a zastavení stopek pro měření doby odrazu. Tato nepatrná odchylka ubrala v prvním měření 37 metrů.
V roce 1957 proběhl další průzkum příkopu tentokrát pomocí sovětské lodi Viťaz, který naměřil hloubku 11 034 metrů v oblasti Mariana Hollow. Toto měření, ale nebylo znovu potvrzeno. Roku 1962 loď Spencer F. Baird určila největší hloubku na 10 915 metrů. V roce 1984 pak japonská výzkumná loď Takujó (拓洋) specializovaná na hloubkový průzkum určila maximální hloubku na 11 040,4 metrů, což se často interpretuje jako 10 920±10 metrů. Další japonská výzkumná loď určila pomocí dálkově ovládané ponorky Kaikó (かいこう) maximální hloubku na 10 911 metrů.
Samostatnou kapitolou byl průzkum příkopu, při němž se americký poručík Don Walsh a švýcarský oceánolog Jacques Piccard pomocí batyskafu U.S.Navy Trieste prozkoumali dno příkopu. 23. ledna 1960 v 13:06 dosáhli dna. Hloubkoměr hlásil hloubku 11 521 metrů, což bylo ale později redukováno na 10 916 metrů. K velkému překvapení byl na dně objeven život v podobě platýzů a garnátů.
Naměřený tlak na dně Mariánského příkopu dosahoval 1086 baru, což odpovídá tlaku 108,6 MPa. Přibližně 1000x většímu tlaku, než je na povrchu moře.
Ve vědecko-fantastickém filmu „Jádro“ byl Mariánský příkop zvolen jako místo, odkud začíná cesta do středu Země.
