Mauthausen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koncentrační tábor Mauthausen (Mauthausen-Gusen) byl skupinou 49 nacistických koncentračních táborů ležících v okolí městečka Mauthausen v Horních Rakousích asi 20 kilometrů od Lince.
Obsah |
[editovat] Z historie
Mauthausen byl vytvořen 8. srpna 1938 a fungoval až do 5. května 1945 kdy byl osvobozen 3. Americkou armádou. Velitelem tábora byl v době osvobození Franz Ziereis.
Jako mnoho jiných koncentračních táborů byl i Mauthausen využíván jako tábor vyhlazovací, ačkoli samotnými nacisty do této kategorie nikdy zařazen nebyl. Mnoho lidí zde bylo usmrceno v rámci tzv. zvláštního zacházení (sonderbehandlung). Do roku 1940 zde byli vězněni hlavně němečtí socialisté, homosexuálové a Romové.
Začátkem roku 1940 sem bylo přemísťeno velké množství Poláků, hlavně umělců, vědců, skautů, učitelů a univerzitních profesorů. Ve stejném roce sem byli přemístěni i republikánští Španělé.
Na sklonku roku 1941 přijela velká skupina sovětských válečných zajatců určených k likvidaci v plynových komorách. Byla to vůbec první skupina, která měla být zavražděna plynem přímo v Mauthausenu a to na začátku roku 1942. Dříve byli vězni ke zplynování odváženi do Schloss Hartheim, kde plynové komory fungovaly od roku 1940.
V roce 1941 sem začali přivážet první vězně z Československa. Mnoho vězňů bylo pak přivezeno v roce 1942. Po atentátu na Heydricha bylo mnoho československých vězňů zavražděno. Mimo jiné i skupina 152 žen. Zastřeleno bylo 250 Čechů - mužů, žen i dětí, celé rodiny. Ostatní čeští vězňové byli vyháněni Z transportů těchto let zůstalo naživu necelých 10% Čechů.
V letech 1942 až 1945 se koncentrační tábor mauthausen nadále rozrůstal a byli sem sváženi vězni z celé Evropy a dokonce i několika mimoevropských zemí.
2. února 1945 povstalo asi 570 vězňů. Pomocí dřeváků a rozbitých kusů umyvadel provedli útok na kulometné věže a zkratovali elektřinou nabité dráty. Celkem 419 povstalcům se podařilo dostat na svobodu. Po velké akci se však podařilo uniknout jen 19 z nich, ostatní byli esesáky brutálně povražděni. Po pověstných 186 schodech vynosili vězňové z nedalekého lomu více než 112 tisíc tun žulových kvádrů. Na schodech není zábradlí a mnoho vězňů bylo během vynášení shozeno dolů do lomu. Navíc zde byla známá „Stěna parašutistů,“ odkud nacisté nutili vězně skákat nebo je shazovali. Nejhorší hygienické poměry panovaly na tzv. „russenlagru“ zvaném také „planýrka,“ který byl původně zřízen pro sovětské zajatce a kde mnoho vězňů zemřelo na nemoci. Paradoxem je, že zde byl nakonec zřízen tzv. sanitní tábor.
Do Mauthausenu pronikly 5. května 1945 dva tanky 3. Americké armády. Na příkaz velení však byly odvolány. Vězňové poté povstali a zmocnili se tábora. Ten udrželi až do konečného příjezdu 3. Americké armády 7. května 1945.
[editovat] Hrůzy koncentračního tábora Mauthausen
- Plynové komory v několika pobočkách tábora i v samotném hlavním táboře.
- Mnoho vězňů bylo usmrceno v pojízdné plynové komoře výfukovými plyny. Tato pojízdná plynová komora, maskovaná jako policejní auto, byla Poláky příznačně nazývaná „dušegubka,"
- Mučení vězňů studenými sprchami. Odhaduje se že na podchlazení tak zemřelo přes 3000 vězňů.
- Masové popravy zastřelením
- Popravy oběšením
- Vraždění vězňů injekcemi
- Vykrvácení vězňů a odesílání krve na frontu.
- „Popravování hladem" označené jako „Aktion K"
- „Lékařské a vědecké" pokusy. Aribert Heim, který prováděl na vězních pokusy a který byl známý jako Doktor Smrt, žije v současné době ve Španělsku nebo Dánsku.
[editovat] Tábor v číslech
Táborem prošlo na 335 000 vězňů 26 národností.
Počty zavražděných a umučených obětí KTM:
- SSSR 32 180
- Polsko 30 203
- Maďarsko 12 923
- Jugoslávie 12 890
- Francie 8203
- Španělsko 6502
- Itálie 5750
- Československo 4473
- Řecko 3700
- Německo 1500
- Belgie 742
- Rakousko 235
- Nizozemí 77
- USA 34
- Lucembursko 19
- Velká Británie 17
- ostatní státy a národy 3160
- Celkem 122767
[editovat] Externí odkazy
- http://www.volny.cz/mauthausen/uvod.html
- http://mauthausen.valka.cz/
- http://www.gusen.org
- Situace konc. tabor KL Mauthausen-Gusen (Google Maps)