Mauzoleum v Halikarnassu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mauzoleum v Halikarnassu (dnešní město Bodrum v Turecku) byla monumentální hrobka, kterou dal postavit král Mausolos II., vládnoucí spolu se svou manželkou Artemísií v letech 377-353 př. n. l., jako symbol své moci. Velkolepá stavba měla posléze sloužit jako jeho hrobka a její název – mauzoleum – se dosnes používá pro označení monumentálních hrobek. Původně však „Mausol-eum“ znamenalo „na Mausólovu počest“. Stavba byla ve své době považována za natolik krásnou, že byla zařazena mezi sedm divů světa.
Základem stavby mauzolea byl masívní kvádr z nepálených cihel, jenž byl obložen mramorem. Tento podstavec s obdélníkovým půdorysem mohl mít rozměry 19×42×11 metrů, jiné zdroje však uvádí až 66×77×30 metrů. Na tomto podstavci stál náhrobní chrám obklopený 36 iónskými sloupy, nesoucími střechu ve tvaru čtyřiadvacetistupňové pyramidy. Na jejím vrcholu byla plošina se sousoším vládců Mausola a Artemidy. Celková výška stavby byla 46 metrů.
Plán mauzolea vypracovali architekti Pýtheos a Satyros, zdobili jej významní řečtí sochaři, např.: Leócharés, Bryaxis, Skopás a Praxiteles.
Ve 13. století bylo mramorové mauzoleum poškozeno zemětřesením, v 15. století je zničili Rhodští (dnes Maltézští) rytíři. Přesná podoba mauzolea není známa, dochovaly se pouze sochy Mausola i Artemidy a některé z vlysů, nejkrásnější z nich pocházejí od sochaře Skopáse. Pozůstatky stavby byly použity na výstavbu městských hradeb.
