Metanarace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Metanarace je klíčovým pojmem postmoderny, jež zakládá francouzský filosof Jean-François Lyotard. Jde o vedoucí sílu vyprávění o světě. Je to velký příběh, který je užíván jako metoda legitimizace kultury. S jejím vynořením zároveň přichází otázka legitimity přítomnosti (toho, co je přítomné), zejména pak jejich nosičů (hlas a zrak). Dle postmoderny získává jistý druh řeči legitimitu sám ze sebe, neb každý kontext komunikace generuje pravidla a kritéria, jenž ji legitimizuje. Metanarace tak nezbytně potřebuje jisté metafyzické myšlení kterou udržuje víru ve svou absolutní spolehlivost a pravdivost. Například křesťanství má dějiny spásy, marxismus pak vykládá historii jako dějiny třídního boje… Dnes, po analýze původu jejich legitimity, všechna velká vyprávění (jež mají silný sklon k totalizaci) selhávají.