Metody laboratorního a terénního biologického výzkumu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Věnuje-li se přírodovědec praktickým činnostem v terénu, v laboratoři či doma, pak se mluví o biologickém výzkumu. Není v ničích silách vypsat do jednoho článku všechny využívané metody. Mnoho biologů má vlastní samostatné metody, jiné jsou již zastaralé a nevyužívají se.
[editovat] Zastaralé metody
V minulosti využívali biologové mnoha metod, které již buďto upadly v zapomnění, nebo jsou už dávno překonány účinnějšími a lepšími. Typický příklad této překonané metody se týká entomologie, konkrétně smrcení brouků pro sbírkové účely. Tehdy se veškerý materiál v podstatě házel do lihu. Tam brouk okamžitě uhyne. Ovšem poté nastane problém, co s ním. Tělo totiž v lihu kompletně ztuhne a končetiny se při preparaci vrací do původní polohy.
[editovat] Speciální a pokročilé metody
Někteří biologové používají k výzkumu přírody pokročilé či pro ně speciální metody. Jednu z pkročilých například popisuje Josef Rudolf Winkler ve své příručce "Sbíráme hmyz a zakládáme entomologickou sbírku". Týká se lovu symbiotů a parazitů v hnízdech společenského hmyzu (vosy, mravenci, sršni.) Doporučuje vrazit do hlavního otvoru hnízda hadr napuštěný benzinem, a to večer, kdy už vosy nejsou tolik aktivní. Ráno si pak můžete hnízdo odnést. Další pokročilou metodou, kterou však Winkler nepopisuje, je sběr u mravenců. Entomolog si nejprve vyhlédne mraveniště. Na lov přijde až v zimě, kdy mravenci nejsou tolik aktivní (ne-li vůbec). S sebou si přinese lopatku a prosívadlo. Lopatkou opatrně, aby mraveniště neponičil, nabere trochu materiálu, který proseje v prosívadle. Pak už stačí jen probrat prosev.
