Metro v Bukurešti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Metro v Bukurešti, Bukurešťské metro (rumunsky Metroul bucureştean) tvoří čtyři linky podzemní dráhy pod hlavním městem Rumunska Bukureští. Jedná se o jediný systém podzemní dráhy v zemi.

Obsah 1 Charakter podzemní dráhy 2 Historie 3 Linkové vedení 4 Vozový park 5 Podívejte se také na 6 Externí odkazy

[editovat] Charakter podzemní dráhy

Bukurešťské metro je většinou konstruované jako podzemní, s raženými (někde hloubenými) tunely. Stanice jsou založené v malé hloubce, jsou tedy budované v otevřené jámě z povrchu. Nástupiště mají délku celkem 126 m, což umožňuje provoz až šestivozových vlaků. Celková délka sítě činí 62,4 km se 45 stanicemi.

[editovat] Historie

Přestože metrem se jezdí až od roku 1979, první projekty se objevily již v 30. letech 20. století. Byly součástí rozsáhlého plánu na moderní přestavbu metropole. V roce 1938 byla dokonce ustanovena společnost S.A. Metropolitanul, která měla metro budovat, a to od března roku 1941. Realizaci však odsunula pokračující druhá světová válka. Po ukončení bojů se k moci dostala komunistická strana, která již záměry měla svoje, a staré projekty tak upadly v zapomění.

K metru se však nakonec Bukurešťané vrátili. V 70. letech již povrchová dopravní síť, přestože byla čtvrtá nejrozsáhlejší v Evropě, přestala zvládat dopravní nápor, a proto se rozhodlo o budování podzemní dráhy. Narozdíl od ostatních zemí východní Evropy, kde byly obdobné provozy budované podle moskevského vzoru, v Bukurešti se metro podobá spíše těm známým ze západní Evropy.

I vozy byly použity jiné, místo obvyklých 81-71 sovětského původu byly nasazeny domácí dvouvozové jednotky (spojené po třech do soupravy), vyráběné v závodu ASTRA Arad až do roku 1993.

První úsek linky M1 se cestujícím představil 16. listopadu roku 1979. Dlouhý byl přes 8 km a měl šest stanic. Krátce po jeho otevření se cestující v intervalech zhruba tří čtyř let dočkávali dalších nových úseků. Skutečný rozvoj však nastal až ke konci 80. let; to přibyla největší čast současné podoby metra. Vzhledem k úsporným opatřením v energetice ale nové stanice nebyly příliš dobře osvětlené, musely být proto později rekonstuovány.

Útlum nastal až po roce 1990, pád socialismu změnil priority země; nyní tak bylo peněz méně a byly více potřebné. Znovu se s výstavbou nových, avšak mnohem kratších tratí, začalo až na přelomu století, zprovoznila se nová linka |M4 . Podle plánu má vzniknout ve finální fázi celkem šest linek.

[editovat] Linkové vedení

Síť se skládá z těchto čtyřech linek. Zvláštností je, že M1 a M3 jsou vedeny částečně v jedné trase, linka M3 pak ve stanici Dristor kříží sama sebe.

#	Jméno	Zprovozněno	Délka	Počet stanic
1	M1	1979	31,7 km	22
2	M2	1986	18,6 km	14
3	M3	1983	8,6 km	6
4	M4	2000	3,6 km	4
Celkem:			62,5 km	45

[editovat] Vozový park

Vozový park tvoří dva typy souprav; starší rumunské výroby a modernější původem od firmy Bombardier. Ty jsou dodávané od roku 2002 a jsou vybaveny klimatizací.

[editovat] Podívejte se také na

• Tramvajová doprava v Bukurešti
• Autobusová doprava v Bukurešti
• METROREX

[editovat] Externí odkazy

• Stránky provozovatele (rumunsky)
• Stránka o bukurešťském metru na webu Urbanrail.net (anglicky)
• Originální mapa sítě původem z jedné ze stanic