Mokoša
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mokoša byla slovanská bohyně země a úrody.
Představuje Matku Zemi, je zosobněním vlhké, úrodné a plodné země. Je považována také za bohyni osudu, vládkyni magie a věštby. Podle některých mýtů je Mokoša ženou Svaroga, což dává vzniknout svatbě nebes a země. Mokoša byla často zobrazována jako přadlena s velkou hlavou a dlouhýma rukama, kterými předla vlákna osudu. Byla také ochránkyní pořádku a ovčích stád.
U Slovanů byla velmi ctěna, plivnutí na zem se považovalo za trestuhodný čin. Na jaře, kdy se sklízela úroda, nesměli Slované do země zarážet kůly, trhat trávu ani padat na zem. Báli se totiž, že by tím Mokoši rozhněvali a ona by jim nedovolila sklízet. Rovněž rolnické práce mohly být vykonávány až po jarní rovnodennosti, protože do té doby země spala a neměla být rušena.
