Němá barikáda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Němá barikáda je povídkový soubor spisovatele Jana Drdy z roku 1946.
Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.
Soubor je uvozen citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti.
Povídkový soubor byl použit jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Otakara Vávry, jenž měl premiéru v roce 1949.
Obsah |
[editovat] Povídky
- Třetí fronta
- Včelař
- Vyšší princip
- Hlídač dynamitu
- Vesnická historie
- Nenávist
- Padlý beze jména
- Pancéřová pěst
- Zákeřník
- Až vstanou mrtví
- Němá barikáda
[editovat] Včelař
Hlavní hrdina ukrýval v úlech rádio. Gestapo ji ale na udání našlo a zastřelili ho. Když umírá, chrání v sevřené ruce včelí královnu – jako symbol budoucnosti a naděje, kterou nacisti nikdy nezničí.
[editovat] Vyšší princip
„Vyšší princip“ je přezdívka středoškolského profesora latiny a řečtiny, třídního učitele septimy.
Příběh se odehrává během 2. světové války, krátce po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tři maturanti gymnázia (František Havelka, Karel Moučka a Vlastimil Ryšánek) byli spolužákem udáni Gestapu a pro údajné schvalování atentátu zastřeleni. Profesor latiny při hovoru s třídou trvá na vyšším principu – možnosti vraždy tyrana.
Na motivy Drdovy povídky natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík stejnojmenný film.
[editovat] Hlídač dynamitu
Hlavním hrdinou povídky je starý havíř František Milec, hlídač důlního dynamitového skladiště, jenž spolu s pěti svými kolegy (Martínek, Jarda Jehně, Karas z Lažce, Petr Havránek z Doubí a Karnet) vyhodí do povětří během krátké doby za nacistické okupace 4 německé vojenské vlaky.
[editovat] Pancéřová pěst
Hlavním hrdinou povídky je 17letý Pepík Hošek (syn zámečníka), jenž během Pražského květnového povstání zneškodní pomocí pancéřové pěsti německý tank.
