Nerovnice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako nerovnici označujeme úlohu, při níž hledáme všechna čísla dané množiny, která splňují danou nerovnost.
Nerovnice se snažíme řešit tak, že se je snažíme ekvivalentními úpravami převést na jednodušší tvar, z něhož jsme schopni určit řešení nerovnice.
Při řešení nerovnic se často využívá, že pro dvě čísla a,b platí, že pokud ab > 0, pak je buď a > 0 a b > 0 nebo a < 0 a b < 0. Často se také využívá skutečnosti, že pro a > b platí 
.
Je třeba mít na paměti, že úpravy nerovnice mají, na rozdíl od úprav rovnic, vliv také na relaci obou stran nerovnice. Např. pokud nerovnici − 2x > − 1 vynásobíme − 1, dostaneme nerovnici 2x < 1, tzn. došlo ke změně > na <.
Podobně jako u rovnic lze také nerovnice rozdělit na algebraické a nealgebraické.
U nerovnic se často užívá grafické řešení, neboť je názorné. Známe-li totiž kořeny rovnice f(x) = 0, můžeme je využít při řešení nerovnice f(x) > 0, neboť kořeny určují krajní body intervalů, které jsou řešením nerovnice. Grafické řešení pomáhá rychle určit, které z intervalů jsou řešením a které nikoli.
