Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions NexGen - Wikipedie, otevřená encyklopedie

NexGen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obsah

[editovat] Historie

NexGen založil Thomas Thampy a byla financována firmou Compaq. Thomas měl plán - vytvořit klony Intel procesorů i386 a PC této architektury. Na vývoji se podíleli talentovaní inženýři jako Mack McFarland, Dave Stiles, Greg Favor and Korbin Van Dyke.

[editovat] Vývoj

[editovat] CPU

NexGen narozdíl od AMD neměl s Intelem žádnou dohodu, proto musel s vývojem i386 procesorů začít od začátku. Po sedmi letech vývoje v roce 1994 byl oznámen první zajimávý procesor. Byl plně kompatibilní s i386 a jeho instrukcemi.

Nx586 byl první, po Pentium, superskalarní procesor, byl schopný zpracovat 3 instrukce za jednu dobu. Využíval 32 KB L1 cache rozdělenou na dvě 16 KB instrukční a datovou(Harvard architecture), narozdíl od Pentia které mělo jen 16 KB.

NexGen nemělo vlastní továrny, proto zvolilo stejně jako Transmeta před 7 lety za partnera pro produkci jejich chipů IBM. Na začátku roku 1994 vydali 70 Mhz proces vyráběn 500nm technologií(v roce 1995 440nm) s 3.5 miliony tansistorů, 4V napajení, ve 160mm2. Frekvence sběrnice byla 2x nižší než frekvence procesoru - 35 Mhz pro 70 Mhz procesory. V listopadu 1995 byl vypuštěn koprocesor Nx587. Stejně malý počet transistorů bylo dosáhnuto přidáním koprocesoru na externí chip. V tuto dobu všichni považovali x86 kód vetšinou za celočiselný (intel toto také přiznal, avšak přidavaní dalších FPU začal až v budoucnu), to je důvod proč nebyl koprocesor přidán přímo k hlavnímu chipu. Později NexGen vypustil novou verzi procesoru Nx586fp která kombinoval procesor a koprocesor.

[editovat] Socket

Jako vetšina inovací, i Nx586 se nevyhnul problémům s kompatibilitou, používal vlastní socket 463, proto měl svoje vlastní chipsety:

  • NexGen NxVL
  • NexGen NxPCI

Použití vlastního socketu a chipsetu byl hlavním faktorem né moc velkého úspěchu těchto procesorů, ačkoliv tento procesor mohl s pentiem lehce soupeřit. V listopadu 1995 začala první oficiální vlna marketingu, Nx586 PR110 a Nx586 PR120 meli trochu nižší frekvenci než vykonostní hodnocení, Nx586 byl taktován na 111Mhz, ale rychlost Nx586 v celočíselných operací bylo 1.5krát lepší než Pentium 120 a jak je známo Windows 95 v první řadě pracovalo s celočíselnými hodnotami.

[editovat] Výroba

Procesor a chipsety byly podporovány sedmi výrobci základních desek, čtyřmi výrobci PC třetích stran a cena byla velmi dobrá: 133 Mhz procesor - $447(levnějsí než Pentium 133). Kdyby IBM dokázalo poskytnout kvalitní a dostačující produkci Nx586, mohli jsme dnes vidět souboj Intelu a NexGenu.


[editovat] Nástupce Nx586

V říjnu 1995 NexGen na MicroProcesor Foru představil vzorky dalšího procesoru, který byl zase o krok lepší:

  • socket stejný jako Nx586
  • 180Mhz
  • napětí 2.5V
  • 4W spotřeba
  • FSB - 60 Mhz (násobič byl ze 2 zvýšen na 3)
  • 350nm techonologie výroby
  • 6 milionů transistorů oproti 3.5 milionů v Nx586
  • 48 KB L1 cache (dvakrát vyšší frekvence) 16 KB instrukční a 32 KB datová.
  • řadič L2 cache podporuje velikost až 2 MB na stejné frekvenci jako procesor
  • byla přidána multimedialní instrukční sada MMX

Vývojaři tvrdily že rychlost v celočíselných operacíh musí být dvakrát vyšší než Pentium Pro běžící na stejné frekvenci a o 33% rychlejší v operacích s plovoucí desetinou čárkou.

[editovat] Problémy

NexGen si uvědomil že boj proti intelu je prohraný, proto manageri z NexGenu začali kontaktovat ruzné společnosti, společnost s dostatečně velkou rezervu pro další možný vývoj nových produktů, zoufale potřebovali nový procesor který by postavili proti Pentiu jako AMD K5 které si zachovával kompatibilitu se socketem intelu, proto NexGen začal vyjednávat s AMD.

[editovat] AMD

Na začátku roku 1996 byl NexGen odkoupen AMD za $850 milionů. Procesor Nx586 byl upraven pro potřeby AMD, po tom se stal hlavní jednotkou procesoru Athlon K6. K AMD od NexGenu přešli i dva dřívější zaměstnanci Intelu.

Dá se říct že i všechny dnešní procesory od AMD(Athlon XP, Athlon 64, Athlon64 X2, Opteron) jsou stále postaveny na architektuře NexGenu.

[editovat] Externí odkazy

  • *
V jiných jazycích
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu