Objektiv (lingvistika)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Objektiv je pád větného objektu v jazycích, které nerozlišují objekt přímý a objekt nepřímý formálními znaky. Jedná se o kombinaci funkce dativu a akuzativu do jednoho pádu. Příkladem jazyka, ve kterém se vyskytuje objektiv, je angličtina. Existence objektivu v angličtině však není obecně přijímána, neboť je podporována pouze pronominální morfologií. Jelikož je případný objektiv shoden s tvarem, s nímž se pojí předložky, nazývají se tyto tvary namnoze tvarem nepřímého pádu (oblique case).
