Obvinění Bohumila Kulínského z pohlavního zneužívání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tomuto článku chybí obrázky.
Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku.

Přední český sbormistr a dirigent Bohumil Kulínský mladší byl koncem listopadu 2004 obviněn z pohlavního zneužívání nezletilých členek sboru Bambini di Praga. Trestní stíhání a trestní řízení jsou komplikované a plné zvratů a dosud nebyly ukončeny.

[editovat] Trestní oznámení

Dětský klinický psycholog Jiří Los^[1] (označovaný v některých článcích MF Dnes jako psychiatr), který se od své ženy Margity Losové, bývalé manželky Kulínského, dozvěděl o zneužívání její sestry, podal na Bohumila Kulínského trestní oznámení pro pohlavní zneužívání. ^[2]^[3]^[4]. Některá média zveřejňovala tvrzení Blanky Kulínské, matky Bohumila Kulínského, že trestní oznámení podala Margita Losová ^[5]^[6] a že jde o pomstu bývalému manželovi. Právě v tomto případě, který byl původním motivem trestního oznámení, shledal královéhradecký krajský soud 29. srpna 2006 závažné rozpory a zásadní změny výpovědi poškozené Karolíny Chytilové, pro které shledal obvinění nevěrohodným (viz níže). Jiří Los však před podáním trestního oznámení zjistil významná svědectví o dalších případech, o podobných tvrzeních od svých klientek psychiatrické péče veřejně mluvil i dětský psychiatr Petr Pöthe.^[4]

[editovat] Zadržení a obvinění

Ve čtvrtek 25. listopadu 2004 byl Bohumil Kulínský ml. zadržen policií^[2]. Postupně byl obviněn z pohlavního zneužívání, ohrožování mravní výchovy mládeže a trestného činu útisku spáchaných v letech 1984–2004, jejichž oběťmi mělo být zpočátku 9, po skončení vyšetřování 49 nezletilých sboristek, převážně bývalých. Sbormistrovi hrozilo až 12 let odnětí svobody. Advokátem Bohumila Kulínského je Tomáš Sokol.

První informace o zatčení přinesly v sobotu 27. listopadu 2004 regionální deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press. Následně o případu informovaly televizní a rozhlasové stanice, internetové servery, nedělní noviny a v pondělí 29. listopadu i všechny významné celostátní deníky. Významné osobnosti, komentátoři, bývalé i současné členky sboru a jejich rodiče se vyjadřovali jak v prospěch, tak v neprospěch obviněného. V novinách (Blesk, Mladá fronta Dnes, Právo) byla zveřejňována i tvrzení, že podobných praktik se dopouštěl již Bohumil Kulínský starší, proti těmto tvrzením protestovala například Zdena Salivarová-Škvorecká. Přístup médií byl podrobně analyzován. ^[7] ^[8]

[editovat] Vazba

O víkendu následujícím po zadržení byla na Bohumila Kulínského soudem uvalena koluzní vazba. Proti obvinění i proti uvalení vazby Kulínského advokát ihned podal stížnost.

Začátkem února 2005 přinesla většina médií, počínaje Českou televizí, informaci, že se v Kulínského moči objevily stopy po pervitinu. České televizi to potvrdilo pražské státní zastupitelství. Státní zástupkyně i ředitel pankrácké věznice Jaroslav Gruber popřeli, že by Kulínský bral drogy ve vazbě, jak tvrdila některá média. ČTK vydala ve zprávě spekulaci, že stopy užívání pervitinu byly objeveny při vstupním testu, nikoliv při dalších pravidelných kontrolách. ^[9] ^[10] ^[11]

Vazba byla několikrát prodloužena a nakonec trvala 219 dní, do 1. července 2005, ^[12] ačkoliv podle zákona smí jen ve výjimečných zákonem specifikovaných případech přesáhnout tři měsíce.

Koncem května 2005 podepsalo 37 osobností veřejného života, například skladatel Ondřej Soukup, zpěvačka Marta Kubišová či bývalý ředitel Národního divadla Jiří Srstka, petici za podmínečné propuštění Kulínského z vazby. Ústavní soud 27. června 2005 rozhodl o tom, že prodloužení vazby 16. června 2005 bylo nezákonné, protože k rozhodování o prodoužení nebyl Kulínský přizván. Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl 28. června o ukončení vazby a odvolací městský soud v Praze po odvolání státní zástupkyně rozhodnutí poté potvrdil a nařídil propuštění. Od propuštění je Bohumil Kulínský pod probačním dohledem. Na základě tohoto případu nařídil ministr spravedlnosti Pavel Němec prověrku, zda není institut vazby zneužíván soustavně.

[editovat] Vyšetřování

Postupně byly vyslechnuty mnohé současné i bývalé sboristky, některé až pětkrát, počítaje v to i znalecká vyšetření.^[13]

V srpnu 2005 policie vyšetřování ukončila a podala státnímu zastupitelství návrh na podání obžaloby. ^[14]

[editovat] Postup státních zastupitelství

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 (státní zástupkyně Blanka Valsamisová) předalo případ v srpnu 2005 krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové, protože dva případy se měly odehrát v Peci pod Sněžkou a Pasekách nad Jizerou a jejich následkem měla být podle znaleckých posudků těžká újma na zdraví poškozených dívek, čímž byly tyto dva skutky překvalifikovány na závažnější.^[15] Tyto posudky byly později napadeny, protože v nich zdravotní újma nebyla konkretizovaná, nebylo prokázáno, že je následkem vyšetřovaných činů a byla zpochybněna odborná způsobilost znalců. ^[16] Později u soudu státní zástupce upřesnil, že v případě jedné dívky měla těžká újma na zdraví spočívat v poruše přizpůsobení následkem předčasného pohlavního života.^[17]

Královéhradecký krajský státní zástupce po prostudování spisu a nových znaleckých posudků dospěl počátkem října 2005 k závěru, že dívky těžkou psychickou újmu neutrpěly, překvalifikoval činy zpět na mírnější paragraf a spis chtěl vrátit zpět do Prahy. ^[18]

Obvodní státní zastupitelství však nesouhlasilo, spor rozhodovalo vrchní státní zastupitelství a s odůvodněním, že existuje podezření na těžkou újmu na zdraví, žalobce vrchního SZ Libor Grygárek rozhodl o přidělení spisu krajskému zastupitelstvu v Hradci Králové. ^[19] Případ převzala tehdejší krajská státní zástupkyně Renáta Vesecká. Obžaloba byla podána u krajského soudu v Hradci Králové. Předsedkyně senátu krajského soudu 10. února 2006 vrátila případ žalobci k došetření, protože posudek o těžké újmě na zdraví vystavila dětská psycholožka, která k tomu nebyla kompetentní, nikoliv psychiatr se specializací na dospělé ženy.^[16]

[editovat] Soudní řízení

Královéhradecký krajský soud 47 ze 49 případů vyloučil k projednání před pražským soudem.^[13] Značná část těchto činů se měla odehrát v zahraničí, v Praze mělo dojít zřejmě jen k jednomu méně závažnému činu.^[19] Protože spis je pouze jeden, pražský soud se nemůže případem zabývat, dokud nebude ukončeno řízení před krajským soudem v Hradci Králové.^[20]

Při soudním jednání o dvou případech řešených v Hradci Králové 29. srpna 2006 státní zástupce Jan Bohutínský navrhoval více než sedm let vězení. Předsedkyně soudního senátu Anna Bímová vyhlásila zproštění obžaloby. ^[21] ^[17] Žalobu v případě soulože s nezletilou Karolínou Chytilovou, sestrou Kulínského první ženy Margity^[3], v Peci pod Sněžkou v roce 1991 soud zamítl pro nejednoznačnost a rozpornost výpovědí dotčené dívky a postupné změny výpovědí, před soudem například tvrdila, že si o pohlavní styk Kulínskému sama řekla, zatímco svému lékaři v roce 1995 údajně sdělila, že byla znásilněna. Ve věci obvinění z osahávání Renaty Ulvrové v sauně a hotelovém pokoji v Pasekách nad Jizerou soud nezpochybnil skutkový děj, tedy tvrzení dívky, že ji Kulínský osahával letmými dotyky a že jí tyto dotyky byly nepříjemné, ale konstatoval, že takové jednání nevykazuje svou intenzitou znaky trestného činu pohlavního zneužívání podle trestního zákona. ^[21]^[17] Soudkyně rovněž podotkla, že policejní vyšetřování bylo vedeno „trochu tendenčně“^[17]. 7. prosince 2006 Vrchní soud v Praze (předseda senátu Karel Vrzáň) královéhradecký rozsudek zrušil s odůvodněním, že krajský soud špatně hodnotil důkazy a protiřečil si, a věc vrátil k novému projednávání ke krajskému soudu v Hradci Králové.^[22] Jména poškozených dívek opakovaně zveřejnil deník MF Dnes a zpravodajský server iDnes.^[17]^[22]

Obvodní soud pro Prahu 1 se odmítl^[13] zbylými 47 případy^[23] zabývat a vyjádřil názor, že kauza neměla být rozdělena. Vrchní soud v Praze 15. ledna 2007 rozhodl, že i tyto případy má projednat Krajský soud v Hradci Králové.^[24]

Advokát Tomáš Sokol vyjadřoval například nesouhlas s tím, že sprchováním v sauně měly být dívky podle obžaloby vystaveny nebezpečí zpustnutí, ale některé z žalovaných případů považuje za závažné, pokud by se prokázaly.^[25]