Písecké hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Písecké hory jsou zalesněným hřebenem táhnoucím se jižně od řeky Otavy, severně od jihočeského města Písku. Vznikly ve starších prvohorách a jsou součástí Středočeské pahorkatiny. Písecké hory jsou místem klidu, nejenom pro obyvatele Písku, ale i přilehlých vesnic. Nacházejí se zde převážně smíšené lesy. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.). V současnosti patří většina Píseckých hor městu.

Obsah 1 Původ názvu 2 Archeologické nálezy 3 Zajímavosti 4 Nejvyšší vrcholy

[editovat] Původ názvu

Etymologie názvu není příliš složitá. Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví (těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho, že Písecké hory patří tradičně královskému městu Písku.

[editovat] Archeologické nálezy

Z archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v pozdní době kamenné a době bronzové. Nalezená mohylová pohřebiště pochází z doby Halštatské.

[editovat] Zajímavosti

• Velký Mehelník – nejvyšší vrchol Píseckých hor s tzv. Loupežnickým stolem
• rozhledna Jarník – nacházející se 58 m nad 609 m vysokým Jarníkem
• Lesní naučná stezka – naučná stezka místní lesnické školy (Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberka Písek)

[editovat] Nejvyšší vrcholy

1. Velký Mehelník 632 m nad mořem.
2. Kraví hora
3. Jarník
4. Chudý vrch
5. Malý Mehelník
6. Němec
7. Ostrý vrch
8. Matka
9. Kostelík

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.