Písecké hory
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Písecké hory jsou zalesněným hřebenem táhnoucím se jižně od řeky Otavy, severně od jihočeského města Písku. Vznikly ve starších prvohorách a jsou součástí Středočeské pahorkatiny. Písecké hory jsou místem klidu, nejenom pro obyvatele Písku, ale i přilehlých vesnic. Nacházejí se zde převážně smíšené lesy. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.). V současnosti patří většina Píseckých hor městu.
Obsah |
[editovat] Původ názvu
Etymologie názvu není příliš složitá. Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví (těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho, že Písecké hory patří tradičně královskému městu Písku.
[editovat] Archeologické nálezy
Z archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v pozdní době kamenné a době bronzové. Nalezená mohylová pohřebiště pochází z doby Halštatské.
[editovat] Zajímavosti
- Velký Mehelník – nejvyšší vrchol Píseckých hor s tzv. Loupežnickým stolem
- rozhledna Jarník – nacházející se 58 m nad 609 m vysokým Jarníkem
- Lesní naučná stezka – naučná stezka místní lesnické školy (Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberka Písek)
[editovat] Nejvyšší vrcholy
- Velký Mehelník 632 m nad mořem.
- Kraví hora
- Jarník
- Chudý vrch
- Malý Mehelník
- Němec
- Ostrý vrch
- Matka
- Kostelík