Plebej
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plebej byla osoba, jejiž předek se (pravděpodobně, přesné údaje nejsou) v rané době římské republiky přistěhoval z okolních kmenů do Říma. Z této osoby se stal svobodný římský občan, ale s omezenými právy.
Mezi plebeji a patriciji trval dlouhou dobu vnitřní boj. Plebejové usilovali o stejná práva jako měli patricijové. Kvůli těmto neshodám si plebejové nechali vytvořit Tribuny lidu, kteří je měli bránit proti přehmatům patricijských úředníků.
Aby patricijové zmírnili napětí s plebeji nechali ustanovit vojenské tribuny s konzulskou mocí. Do této funkce mohli být voleni jak plebejové tak i patricijové, což zmírnilo napětí mezi plebeji a patriciji.
Největšího úspěchu dosáhli plebejové za tribunů Lucia Sextia a Gaie Licinia (366 př. n. l.), kdy bylo dosáhnuto toho, že plebejové mohli zastávat konzulský úřad.
Za konzulů Marka Valeria a Quinta Apuleia (300 př. n. l.) plebejové dosáhli toho, že mohli zastávat kněžské hodnosti.
