Politický systém Lichtenštejnska
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lichtenštejnské knížectví je podle ústavy z roku 1921 konstituční dědičnou monarchií na demokratických a parlamentních základech. Státní moc je rozdělena mezi knížete a lid.
Hlavou státu je kníže. Ten reprezentuje zemi na mezinárodní úrovni. Spolu s parlamentem jmenuje členy vlády. Otevírá a uzavírá jednání sněmovny, má právo ji rozpustit nebo odročit zasedání. Zákony musí být knížetem podepsány před jejich uvedením v platnost nebo musí být schváleny ve všelidovém referendu. Kníže má dále právo udělit milost nebo přerušit trestní řízení. V případě vážného ohrožení země je kníže nejvyšším zákonným představitelem a může vydávat mimořádné zákony. S výjimkou reprezentace státu nesmí čerpat finance ze státní pokladny a není mu vyplácen žádný státní přijem. Kníže má zisky ze soukromého majetku rodiny.
Parlament (Landtag) má 25 poslanců, volených ve dvou okrscích. Oblast Horní země (Oberland) je shodná s historickým územím Vaduz a má ve sněmovně patnáct křesel, Dolní země (Unterland) je totožná s panstvím Schellenberg a má deset mandátů. Volby probíhají každé čtyři roky a mohou se jich účastnit všichni občané starší dvaceti let. Parlament je zákonodárným orgánem a dohlíží na činnost vlády.
Vláda je tvořena předsedou, jeho zástupcem a třemi vládními rady (ministry). Její funkční období je stejně jako u parlamentu čtyři roky. Je jmenována knížetem a parlamentem. Každý ministr, včetně předsedy vlády, má jeden hlas. Premiér musí dohlížet na zákonnost přijatých vládních usnesení, má právo audience u knížete a povinnost spolupodepisovat zákony a překládat důležité státní akty ke schvalování knížeti.
Občané se účastní na řízení státu volbou svých zástupců do parlamentu a mají právo na referendum v politických záležitostech. Základní práva a svobody jsou zajištěné ústavou.
Má-li někdo pocit, že jeho práva byla poškozena úřední osobou nebo soudem, může se obrátit na Odvolací soud, případně k Státnímu soudu, který má úlohu soudu ústavního.
