Polykarp ze Smyrny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sv. Polykarp ze Smyrny (asi 69 – 23. února 155/22. února 156 ve Smyrně) byl smyrnenský biskup a mučedník rané církve, který je počítán mezi apoštolské Otce.
Polykarp se narodil zřejmě roku 69 křesťanským rodičům. Toto datum se odvozuje z místa v Umučení Polykarpově kde říká: „Osmdesát šest let sloužím (Kristu) a v ničem mi neukřivdil, jak mohu potupit svého Krále, jenž mne vykoupil?“ (Mart. Pol. 9). Patřil mezi učedníky Janovy (vede se diskuse, zda šlo o autora 4. evangelia, tedy Jana Evangelistu či presbytera Jana, považovaného za autora např. 2. listu Janova) a viděl i další křesťany, kteří pamatovali Ježíše Krista. Jeden ze svých listů mu adresuje sv. Ignác z Antiochie a zmiňuje se o něm i ve svém listě Efezanům a Magnesanům.
Polykarp navštívil za papeže Aniceta Řím, aby se dohodl na společném datu slavení Velikonoc, neboť praxe maloasijských církevních obcí byla odlišná od praxe římské.
Zemřel jako mučedník upálením ve Smyrně zřejmě roku 155 nebo 156.
Obsah |
[editovat] Rané zmínky o Polykarpovi
Mezi apoštolské Otce jej řadí již na konci 2. století sv. Irenej z Lyonu ve svém traktátu Adversus haereses. Ve svém listu Florinovi pak uvádí, že jej osobně viděl a slyšel při svém pobytu v Asii. Podle Ireneje byl Polykarp obrácen na křesťanství kázáním apoštolů a byl vysvěcen na biskupa. Opakovaně se zmiňuje o výjimečně vysokém Polykarpově věku.
[editovat] Svátek
Sv. Polykarp je uctíván katolickou i pravoslavnou církví. Svátek sv. Polykarpa se v liturgii slaví 23. února.