Právní jistota
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Právní jistota je požadavek, který je kladen ústavou na právní řád i na jeho aplikaci. Rozumí se jím takový stav, kdy jsou objektivní právo i subjektivní práva fyzických a právnických osob dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné, a je tak naplňováno Legitimní očekávání fyzických a právnických osob.
V právním systému, který prochází transformací, jako tomu bylo a z velké části dosud je v případě českého právního řádu po r. 1989, není maximě právní jistoty často učiněno zadost. Právní předpisy jsou složité, nepřehledné a rychle se mění, soudy a správní úřady rozhodují nejednotně, eraticky a pod vlivem nepřípustných mimoprávních faktorů, mnohá subjektivní práva se ocitají bez mocenské ochrany a jejich výkon je podmíněn ekonomickým a společenským postavením držitele (vznik mafií).
