Protitanková puška PTRD-41
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Protitanková puška PTRD byla navržena konstruktérem Děgťarevem v roce 1932. Zbraň využívala nově vyvinutý náboj ráže 14,5 mm s ocelovým jádrem, který dokázal probít 25 mm pancíř na vzdálenost 500 m. Od roku 1941 byl zaveden náboj s wolframovým jádrem, který dosahoval vyšší rychlosti a měl lepší průbojnost, dokonce se uvádí, že na vzdálenost 300 m dokázal prorazit 40 mm silný pancíř, což ovšem záleželo též na tom, aby střela dopadla na objekt pod úhlem 90°. Protitanková Puška PTRD byla s úspěchem používána proti německé technice, která měla slabší pancéřování (obrněná vozidla, tanky starší generace). Proti novějším německým tankům však byly v čelním boji neúčinné, proto bylo střelcům doporučováno, aby stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž, do prostoru motoru a palivových nádrží, na hnací kola, zaměřovače, či periskopy.
Protitanková puška PTRD byla jednoranná, což bylo oproti protitankové pušce typu PTRS její jedinou nevýhodou. Typ PTRD byl spolehlivější, jednodušší, méně náročný na údržbu.
Technické údaje
- Země původu: SSSR
- Ráže: 14,5 mm
- Hmotnost: 20,96 kg
- Délka: 2 008 mm
- Délka hlavně: 1 227 mm
- Hmotnost náboje: 64,2 g
- Úsťová rychlost 1 012 m/s
- Průbojnost (tloušťka/vzdálenost/úhel) 25/500/90°
- Obsluha: 2 osoby
