Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
---|---|
Logo: |
|
Založena: |
|
Barva: |
|
Politické ideologie: | Agrarismus, Konzervatismus |
Členstvo: |
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zkratkou RSZML, (strana a její členové byli zkráceně označováni rovněž jako Agrárníci) byla významná česká a československá agrární politická strana.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] V období Rakouska-Uherska
Čeští zástupci hájící zájmy zemědělství fungovali až do založení samostatné strany v rámci Národní strany (tzv. Staročeši) a Národní strany svobodomyslné (tzv. Mladočeši).
Předchůdcem strany byly Českomoravský selský spolek pro Moravu a Slezsko a Selská jednota v Čechách. Založena byla roku 6.ledna 1899 pod názvem Česká strana agrární, o šest let později se spojila s moravským agrárním hnutím a přijala název Českoslovanská strana agrární.
[editovat] První republika
Po vzniku Československa Agrární strana vlastnila největší počet křesel v Revolučním národních shromáždění, avšak po prvních řádných volbách v roce 1920 skončila na druhém místě s velkým odstupem za sociálními demokraty. V roce 1922 přijala strana po sloučení se Slovenskou agrární stranou současný název. Agrární strana se orientovala kromě zemědělského lidu též na věřící, tudíž mezi její hlavní soky patřila Lidová strana. Naopak spojence nalezla mezi (sudeto)německými agrárníky a živnostenskou stranou. Spolu s nimi tvořila tzv. „Zelený blok“. Republikánům nesmírně napomohl rozkol mezi sociálními demokraty a komunisty uvnitř ČSDSD a až do konce První republiky neopustila místo vítěze voleb.
[editovat] Druhá republika a okupace
V období Druhé republiky byli agrárníci hlavní složkou Strany národní jednoty. Agrárníkům je často vyčítána zvýšená kolaborace za Druhé světové války, věc však není zcela jednoznačná, neboť kolaborovali členové všech politických stran.
[editovat] Po roce 1945
Po válce strana nebyla obnovena. V období let 1945-1989 existovala Československá Republiká (Agrární) strana v exilu. Řada stran (především strany pravicové a středové, ale i strany vedené Miroslavem Sládkem se k jejímu odkazu začaly hlásit po svržení komunistické diktatury v roce 1989.