Saz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Saz je drnkací strunný nástroj (chordofon) s hmatníkem. Tón vzniká rozechvěním struny napjaté mezi dvěma pevnými body. Struny jsou rozechvívány drnkáním prsty nebo plektrem (lidově trsátko). Hmatník umožňuje získávat další tóny zkracováním chvějné délky struny přitlačením struny na pražec. Díky posuvuným pražcům umožňuje saz hru čtvttónů a dalších mikrotonálních intervalů. Celistvá rezonanční deska je využívána pro rytmické úhozy rukou. Z hlediska akustického patří saz mezi nástroje s doznívajícím tónem. Saz není na rozdíl např. od kytary akordický, ale drónový nástroj. Hraje totiž stálý akord, ke kterému se přidává melodie, hraná na spodním sboru strun.
Obsah |
[editovat] Historie
Saz je nástroj turecké lidové hudby, je hodně starý, příbuzné nástroje jsou v Iránu (Persii), například setar nebo tanbur, také v turkických zemích střední Asie se hraje na podobné nástroje v Uzbekistánu je to dótar, v Kazachstánu dombre. Podobné nástroje se dají najít až po Mongolsko.
[editovat] Popis
Saz má tělo loutny a dlouhý krk, rozlišují se velikosti od nejmenšího postupně džura, bálama, saz a největší je divan saz.
Vrchní deska je celistvá, bez otvoru. Přejímá kobylkou chvění strun a zesiluje jejich zvuk, kterému dává zabarvení, sílu a určuje délku tónu. Rovněž je využívána pro úhozy rukou při hře. Vrchní deska musí být zhotovena z kvalitního dřeva hustých, pravidelných a rovných let.
Korpus nástroje je buď dlabaný, nebo u kvalitnějších nástrojů slepovaný z částí. Tradičně se vyrábí z ořechového dřeva, ale existuje mnoho zajímavých specialit. V zadní části korpusu, pod uchycením strun, je ozvučný otvor, který je výjmečně ve formě klapky, regulující zabarvení zvuku.
Krk , který je z jednoho kusu dřeva je pokryt posuvnými pražci, tvořenými silonovým vláknem. Nástroj se tak dá přiladit podle potřeb hudebníka. I u velmi kvalitního sazu je někdy potřebné posunout vázané pražce do správné polohy (správné podle ladičky). Ladící kolíčky na konci krku jsou kónické a poloha při napínání drží jen třením a pákou, stejně jak to bývá u jiných starých nástrojů.
Kobylka je položena na vrchní desce a drží jen tlakem strun.
[editovat] Ladění
je nejjednodušší ADA, AEA. GDA většinou ladí saz Turci, používají na hmatníku palec levé ruky. FisDA ladění je „durové“ ladění, tedy do akordu Ddur. Je vhodné pro tóninu Ddur, ale velmi vhodné i pro tóninu Hidžaz, tedy „D tóninu paralelní k Gmoll harmonické mollové tónině. FDA mollové ladění se dá využít pro mollové tóniny a pro frygickou tóninu.
Tóniny pro saz, včetně čtvrttónových jsou k nalezení na http://www.volny.cz/alikvoty/html/saz.htm
