Schizma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slovo schizma pochází z řeckého σχίσμα rozdělení (< σχίζω rozdělovat, půlit) a znamená rozdělení nebo roztržení, obvykle v nějaké organizaci. Schizmatik je osoba, která vytváří nebo zapříčiňuje schizma anebo člen odtrhující se skupiny.
[editovat] Schizma v křesťanství
Dějiny církve poskytují asi největší skupinu užití termínu, neboť zde schizma označuje rozdělení v církvi. Schizmatik je pak osoba, která vyvolává schisma v církvi anebo člen odtržené církve. Používá se také adjektiva schizmatický (např. schizmatická skupina). Schizma je antonymem ke společenství, které vyjadřuje vztah jednoty v dané církvi nebo mezi nimi.
Používá se tedy ve významu:
- rozdělení mezi křesťany,
- zánik společenství mezi dvěma skupinami křesťanů, takže tito již společně neslaví bohoslužbu,
- Velké schizma značí jednu z těchto historických událostí:
- kterékoli křesťanské skupiny, která opustila katolickou církev v kterémkoli u tohoto hesla zmíněném smyslu.
V raných staletích křesťanství bylo schizma považováno za vážnější prohřešek než hereze.