Sebe-naplňující se proroctví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.

[editovat] Definice

(Mylné) sociální přesvědčení vede k naplnění, naše mínění se stává skutečností. Vztahuje se jak k přístupu člověka k sobě samému, tak k vlivu okolí. Např. pokud jdeme do boje jako poražení, zaručeně prohrajeme. Když rodiče svým chováním přesvědčují dítě, že za nic nestojí, vyroste z něj s největší pravděpodobností člověk bez špetky sebedůvěry. V případě výzkumů tak mohou experimentátoři ovlivnit respondenty (viz dvojitě slepé experimenty).

[editovat] Experimenty

Očekávání učitelů - Resenthalův efekt (R.Rosenthal)

Učitelé ve škole dostali (náhodou zaslechli) tipy na obzvlášť šikovné děti, které ale byly úplně průměrní a normální žáci. Za rok se těmto dětem výrazně zlepšil prospěch a to jen díky očekávání učitelů. Ze skrytých záznamů experimentátoři zjistili, že se učitelé chovali k vybraným dětem jinak - častěji je vyvolávali, více je chválili apd.

Chytré myši (K.L.Fode)

Studenti měli naučit chodit krysy bludištěm. Dozvěděli se, že zvířata pochází ze dvou různých populací - „chytré“ a „hloupé“. V reálu byly krysy rovnoměrně rozděleny do dvou smíšených skupin, což ale studenti nevěděli. Krysy, které pokládali za chytré, se naučily projít bludištěm mnohem rychleji, protože s nimi studenti komunikovali mnohem intenzivněji než s těmi, které považovali za hloupé.

[editovat] Související články

Teorie nálepkování (labelling theory) - charakteristika, kterou přisoudíme nějaké osobě, se stává skutečností – okolí se chová tak, jakoby byla pravdivá.
Sociální percepce - sociální vnímání
Kognitivní disonance
Groupthink
Změna postoje