Sejp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sejp nebo sejf je drobný kopcovitý útvar hlušiny (štěrku, písku), zpravidla 1-2m, vzácněji přes 5 m po rýžování zlata, drahých kovů nebo drahokamů. Sejpy tvoří charakteristické „kopečky“, které neodpovídají rázu okolní krajiny.

Obsah

1 Historie
2 Výskyt
- 2.1 Výskyt obecně
- 2.2 Výskyt v Česku
3 Ekologický a kulturní význam
4 Externí odkazy

[editovat] Historie

Jako pozůstatky lidské činnosti v pravěku a středověku jsou sejpy taky v pozornosti archeologů. Převážná většina sejpů vznikla ve středověku, ale archeologický průzkum ukázal, že v Česku rýžovali lidé (pravděpodobně Keltové) na Otavě již v době halštatské (750-450 let před n.l.).

[editovat] Výskyt

[editovat] Výskyt obecně

V závislosti na charakteru těžby se sejpy nacházejí podél vodních toků, nebo ve volné krajině a obsahují buď říční usazeniny, nebo jiné horniny. Vyskytují se vesměs hromadně a vytvářejí tzv. sejpová pole nebo sejpoviště.

[editovat] Výskyt v Česku

V Česku se sejpy vyskytují zejména podél řeky Otavy a jejich malých přítoků (kolem 50 lokalit). Nejzachovalejší jsou na Hamerském potoce v okolí Horské Kvildy. Dále v okolí Zlatých Hor, na Jihlavsku a v Krušných horách (okolí Rýžovny). Většina sejpů však v Česku byla zlikvidována a přeměněna na louky, pole či byla zalesněna. Ze světových rýžovišť jsou známy výskyty na Aljašce (Klondike), v Kalifornii (Sacramento) a podél řek na východní Sibiři.

[editovat] Ekologický a kulturní význam

Sušší prostředí vyvýšenin, mezi kterými se v prohlubních drží voda, přispívá, stejně jako bohatství a pestrost minerálních látek z náplavů, k specifickému složení vegetace (včetně vstavačovitých rostlin). V tůňkách je známa vzácná vodní a bahenní květena (vachta trojlistá, bublinatka aj.). Pestrost květeny vedla i k pestrému složení drobné zvířeny.

Historický a archeologický průzkum pomáhá díky nálezům různých předmětů objasnit způsob života a práce tehdejších obyvatel.