Sergej Bubka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Olympijské medaile | |||
---|---|---|---|
zlatá | LOH 1988 | skok o tyči | 5.90 |
Sergej Nazarovič Bubka, ukrajinsky Сергій Назарович Бубка, (* 4. prosince 1963, Vorošilovgrad, Ukrajina) je bývalý fenomenální atlet v disciplíně skok o tyči; reprezentant Ukrajiny.
Stal se prvním tyčkařem, který překonal hranici 6 a 6,10 metrů. Je držitelem světového rekordu, který má hodnotu 6,14 metru, a kterého dosáhl 31. července 1994 v Sestriere v Itálii. V hale je rekord ještě o centimetr lepší.
Sergej Bubka začal skákat o tyči ve věku devíti let. V roce 1978 ve věku patnácti let se přestěhoval do Doněcku a začal se připravovat pod trenérem Vitalijem Petrovem.
Do světového atletického povědomí vstoupil v roce 1983 výkonem 5,70 metru. V následujících čtyřech letech posunul hranici světového rekordu o 21 centimetrů. Byl vyhlášen nejlepším sportovcem Sovětského svazu v letech 1984, 1985 a 1986.
Vyhrál 6x mistrovství světa (prvních šest šampionátů). Světový rekord vylepšil 35x (17x venku, 18x v hale) což je také světový atletický rekord.
Co se olympijských her týče, měl velkou smůlu. Když v roce 1984 nemohl z politických důvodů odcestovat do Los Angeles, chtěl si spravit chuť o čtyři později v Soulu. Proklamované útoky na výšku 610 cm (tehdy světový rekord 606 cm) se nakonec nekonaly. Bubka vyhrál výkonem 590 cm, avšak s „odřenýma ušima“, poněvadž o výšku 585 cm se za ním dělili dva borci. Další dvě olymiády byly jen vyvrcholením Bubkovy olympijské smůly. Do Barcelony přijel (nově pod hlavičkou Ukrajiny) jako jasný favorit, taky na to jako čerstvý držitel světového rekordu 611 cm měl právo. Závod však pro něj skončil bez jediného úspěšného zápisu, neboť favorit neskočil ani základní výšku. Rok 1996 a XXV. Olymiáda v Atlantě mohla být jakousi satisfakcí za Los Angeles z před dvanácti let, avšak nestalo se. Bubka zde zatloukl pomyslný hřebík do své olympijské rakve, protože se při trénku na kvalifikaci zranil a do závodu tak již nezasáhl vůbec. Jistou náplastí může být šest titulů mistra světa, avšak moct bojovat o olympijské vavříny je pro sportovce asi tím největším snem. Bubkovi se ovšem do jisté míry změníl v noční můru.