Server Message Block

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Server Message Block (SMB, Server Message Block) je síťový komunikační protokol aplikační vrstvy, který slouží ke sdílenému přístupu k souborům, tiskárnám, sériovým portům a další komunikaci mezi uzly na síti. Poskytuje také autentizovaný mechanismus pro meziprocesovou komunikaci. Je využíván hlavně na počítačích s operačními systémy rodiny Windows.

Protokol SMB původně vyvinula firma IBM ve spolupráci s firmou Microsoft pro síťový operační systém PC Network Program verze 1.0. Svobodná implementace vyvinutá pomocí reverzního inženýrství tohoto protokolu se jmenuje Samba.

Protokol díky firmě Microsoft je rozšířený v oblasti komunikace souborových serverů a klientů sítí LAN. Protokol SMB využívají souborové a tiskové servery síťových operačních systémů IBM (např. LAN Server, OS/2) a Microsoft (např. LAN Manager, Windows NT). Firma Microsoft se neúspěšně pokoušela o prosazení protokolu do oficiálního standardu sítě Internet, kde by nahradil protokoly FTP a HTTP.

Protokol pracuje na principu klient-server. Server umožňuje klientům sítě přistupovat k tzv. sdílenům prostředkům, např. sdíleným disk, adresářům, tiskovým frontám nebo pojmenovaným kanálům. Sdílené prostředky jsou rozpoznávány pomocí síťové adresy UNC (\\jméno_serveru\jméno zdroje). Klientská část má za úkol definovat požadavky na sdílené prostředky serveru. Server vykonává rozbor požadavků odeslané klientem ve tvaru bloku (paketu) SMB, porovnává přístupová práva a na podkladě přístupových práv zahájuje požadovanou operaci (vytvoření adresáře, spuštení souboru atd.). Výsledek je s odpovědí poslán klientu identickým blokem SMB.

[editovat] Přístup ke sdíleným prostředkům

Z pohledu serveru SMB k přístupu ke sdíleným prostředkům máme dva pohledy:

řízení přístupu z pohledu na úroveň sdíleného prostředku (share level),
řízení přístupu z pohledu na uživatelskou úroveň (user level).

V prvním případě server povoluje přístup ke sdíleným prostředkům na základě správného hesla, které je přiřazeno k jednotlivému sdílenému prostředku. Po zadání správného hesla klientem je klientu přidělen identifikátor prostředku NID (Network ID), pomocí něhož přistupuje k prostředku.

V druhém případě se klient přihlašuje na server hned pomocí jména a hesla a v případě správnosti server přiřadí klientu uživatelský identifikátor UID ('User ID), pomocí něhož server odvozuje přístupová práva při manipulaci se sdíleným prostředkem.

[editovat] Princip komunikace

Klient zasílá serveru požadavek — dochází k specifikaci parametru spojení a verzí protokolu mezi serverem a klientem.
Klient odešle požadavek, ve kterém je uvedenu jméno a heslo uživatele. Pokud je server v režimu user-level, přidělí uživateli UID.

[editovat] Formát paketu SMB

SID	S	C	RC	AH	RC	RS	NID	PID	UID	MID	P	PCd	BL	B
1B	3B	1B	1B	1B	2B	15B	2B	2B	2B	2B	1B	2B	2B	1B

Označení	Význam
SID	identifikace protokolu SMB
S	identifikace dialektu serveru SMB
C	funkční kód volané služby
R	třída návratového kódu funkce SMB
AH	výsledek operace v registru AH procesoru
RC	návratový kód operace
RS	rezerva pro budoucí rozšíření
NID	identifikátor přiřazený sdílenému prostředku
PID	identifikátor procesu klienta
UID	identifikátor uživatele
MID	multiplexní identifikátor procesu klienta
Prmct	počet volitelných parametrů k volané funkci
Pc	kód parametru volané funkce
Bl	délka datové části SMB bloku
B	první slabika datové části bloku SMB