SMART-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2003-043C - Smart-1
Název objektu	Smart-1
COSPAR	2003-043C
Katalogové číslo	27949
Start	27. září 2003
Kosmodrom	Kourou
Nosná raketa	Ariane 5G
Stav objektu	činnost sondy ukončena
Zánik	Dopad na povrch Měsíce 3. září 2006 5:42:22 UTC
Provozovatel	ESA
Výrobce	ESA
Kategorie	měsíční sonda
Hmotnost	367 kg

Smart-1 je první evropskou kosmickou sondou organizace ESA určenou k průzkumu Měsíce a rovněž první evropskou sondou, která ke svému pohonu využívá iontového motoru. Její název je zkratkou „Small Missions for Advanced Research in Technology - 1“. Je prvním zástupcem řady tzv. „flexi missions“, tedy malých a levných automatů ověřujících nové technologie. Proto i její výrobní cena 110 mil. euro je poměrně nízká.

[editovat] Cíle mise

technologické cíle - ověření nového iontového motoru a testování nových miniaturizovaných přístrojů pro sběr dat.
vědecké cíle - získání nových poznatků o měsíční geologii, morfologii, topografii a mineralogii. Studium tektonické aktivity a procesů, které formovaly Měsíc při jeho vývoji.

[editovat] Popis sondy

SMART-1. (ESA)

Smart-1 má tvar krychle o délce hrany 1 m, která je vybavena párem solárních článků. Startovní hmotnost dosahovala 367 kg z čehož téměř 80 kg bylo tvořeno pohonnou látkou, xenonem, iontového motoru sondy. Iontový motor PPS1350, vyrobený francouzskou firmou SNECMA, využívá elektrostatické pole k ionizaci xenonu a jeho urychlení z trysky motoru. Výstupní rychlost ionizovaného plynu je značně vysoká, u motoru SMART-1 dosahuje 16.4 km/s, a proto i výsledný specifický impulz motoru je vysoký. Jeho hodnota je 16.4 kN·s/kg což je přibližně pětinásobkem hodnoty dosahované u klasických raketových motorů spalujících chemické pohonné hmoty. Výsledný tah motoru je ovšem malý a dosahuje až 70 mN při příkonu 1350 W elektrické energie dodávané z páru slunečních článků.

Vědecká výbava sondy, na kterou připadá 15 kg, obsahuje 8 přístrojů mezi nimiž je AMIE (Asteroid – Moon Micro Imager Experiment) - hlavní zobrazovací zařízení o rozlišení 1024x1024 pixelů, dále EPDP což je diagnostický modul iontového motoru, KaTE (Ka-band Telemetry and Telecommand Experiment) - komunikační modul ověřující využitelnost komunikace v pásmech X (8 GHz) a Ka (32/34 GHz), a další přístroje.

[editovat] Průběh letu

Sonda byla vypuštěna 27. září 2003 nosnou raketou Ariane 5 z kosmodromu Kourou. Po 42 minutách dosáhla výchozí přechodové dráhy s výškou 7035 × 42 223 km. Od této chvíle začala iontovým motorem zvyšovat svou rychlost a tím se po spirálovité dráze vzdalovat od země. Dne 11. listopadu 2004 prošla Lagrangeovým bodem L1 soustavy Země-Měsíc a dostala se do sféry gravitačního vlivu měsíce. Dne 15. listopadu v 17:46 UT se sonda poprvé dostala do Periselenia polární oběžné dráhy okolo Měsíce s rozměry 6704 × 53 208 km a oběžnou dobou 129 h. Další činností motoru byla dráha snížena na 300 – 10 000 km a začal podrobný vědecký průzkum v oblasti Měsíce.

[editovat] Ukončení mise

Po vyčerpání pohonné hmoty iontového motoru docházelo k dalšímu přirozenému snižování oběžné dráhy sondy. Mise byla ukončena 3. září 2006 v 5:42:22 UTC kontrolovaným dopadem sondy na povrch Měsíce rychlostí přibližně 2 km/s.