Studna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Studna je svislé zařízení sloužící k jímání a odběru podzemní vody, často se tímto termínem označují pouze studny kopané. Oproti tomu studánka je místo, kde voda vyvěrá na povrch sama (dáno podložím).
Obsah |
[editovat] Druhy studen
Rozlišují se studny s volnou hladinou a studny s napjatou hladinou, jejichž zvláštním případem jsou artézské studny. U nich je piezometrická hladina výše než terén, a voda proto samovolně vytéká na povrch.
Úplná studna má dno až na nepropustné podloží, neúplná studna na nepropustné podloží nedosahuje.
Jehlovou studnu představuje děrovaná trubka o malém průměru, která se do země zatlouká nebo vplavuje.
Při budování vrtaných studen se vyvrtaný otvor (provedený mechanizovaně vrtnou soupravou na nákladním automobilu) postupně paží, na závěr se studna vystrojí nekorodující děrovanou zárubnicí a pažnice se vysune. Vrtané studny dosahují oproti studnám kopaným větších hloubek, kde bývá kvalitnější voda.
Kopané studny mají průměr asi 1–1,5 m, během kopání se paží dřevem a pak se vyzdívají.
Spouštěné studny jsou tvořeny betonovými skružemi o průměru až 6 metrů, které se při stavbě podhrabávají a tak se vlastní vahou spouští dolů.
U radiálních studen jsou ze spodní části vedena horizontální děrovaná potrubí. Studna tak zachytí větší množství vody.
Voda se ze studní čerpá pomocí vědra a rumpálu, sací pumpy nebo čerpadla.
[editovat] Stavba kopané studny
Vytěžená hornina se vytahuje ve kbelíku na laně rumpálem nebo ručně. Stěny studny se obkládají kamením, při kopání čistou skálou se neobkládají. Po nalezení vody se kope ještě nějakou chvíli, aby byla studna dost hluboká (kvůli větší zásobě vody, navíc se počítá s průběžným zanášením studny). Pokud je ve studně tzv. „zrádný písek“, může se pro jeho prokopání všchny voda ztratit (zrádný písek byl nepropustnou vrstvou, pod níž již byly vrstvy propustné). Horní stavba studny se skládá z převýšeného obložení, případně zastřešení, přikrytí a z čerpacího zařízení.
[editovat] Místo pro studnu
Účelem stavby studny je narazit na podzemní zásobárny vody. Voda se dostává do země z dešťů a hromadí se na vrstvách nepropustných hornin, po šikmých vrstvách nepropustných hornin stéká, čímž vznikají podzemní proudy vody a podzemní jezera (zásobárny). Studny se budují tam, kde se podle hydrogeologického průzkumu očekává hladina podzemní vody nepříliš pod povrchem. Hydrogeologický průzkum vychází ze znalosti podloží, terénu a vodohospodářských map. Místo s podzemní vodou mohou také vyhledat různí proutkaři a senzibilové.
[editovat] Historie
Ve středověku se mnohé studny kopaly i víceméně nepodloženě, například na hradech kopali i za cenu velkých nákladů studnu tak hlubokou, dokud na vodu nenarazili. Studna dříve měla velký význam a chodili k ní pro vodu i lidé z daleka. Znehodnocení jedné studny mohlo zničit život mnoha lidem a jejich zvířatům.
