Světluška větší
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Světluška větší |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Světluška větší
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Lampyris noctiluca L., 1767 |
Světluška větší (Lampyris noctiluca) lidově nazývaná svatojánská muška je druh brouka z čeledi světluškovitých. Známá je především svojí schopností vyzařovat ze svého těla zelenkavé světlo. Toto světlo mohou světlušky vlastní vůlí vypnout i zapnout. Létat umí pouze samci.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Lampyris bellieri Reiche, 1858
- Lampyris carreti Olivier, 1895
- Lampyris longipennis Motschulsky, 1853
- Lampyris minor Olivier, 1901
- Lampyris obscurella Motschulsky, 1853
- Lampyris parvicollis Olivier, 1901
- Lampyris sibirica Gebler, 1847
- Lampyris submucronata Rey, 1891
- Lampyris thoracica Motschulsky, 1853
[editovat] Popis
Světlušky patří k broukům, u kterých se samec od samičky výrazně odlišuje (pohlavní dimorfizmus).
[editovat] Samec
Samec je dlouhý 10 až 12 mm. Tělo je dosti ploché. Chitinový vnější plášť těla je zbarvený do hněda, pouze na okrajích se nachází žluté zbarvení. Na dlouhých krovkách se nachází několik podlouhlých rýh, které jsou pokryté jemnými chloupky. Hlava není vidět – je schovaná pod tělním pláštěm. Můžeme však spatřit nitkovitá tykadla. Na sedmém kroužku na břiše má sameček světelnou skvrnu.
[editovat] Samice
Samičky jsou dlouhé 15 až 20 mm. Nemají žádné krovky, takže vypadají podobně jako larvy. Hlava je též schovaná pod chitinovým tělním pláštěm. Samičky mají podstatně více světelných orgánů než samci. Světelná políčka se nacházejí na šestém a sedmém kroužku trupu, na na osmém jsou ještě dodatečné světelné skvrny.
[editovat] Způsob života
Světlušky jsou aktivní v noci. Samci létají se slabým svícením a hledají si samičky, které leží v trávě a svítí velmi výrazně. Larvy žijí na zemi a živí se slimáky. I ony mohou slabě svítit. Po pátém svlečení se zakuklí. Z kukly se vylíhne dospělý jedinec.
[editovat] Doba svícení
Hlavní výskyt dospělých jedinců je v období páření, což ve střední Evropě připadá na červenec a srpen. V teplých letních měsících svítí samičky při dostatečné tmě asi od 22:00 do 1:00.
[editovat] Rozmnožování
Samičky jsou v trávě a svítí, aby ukázaly samečkům, že jsou připraveny k páření. Samci svítí slaběji než samičky a létají ve výšce několika metrů nad zemí. Když zahlédnou samičku tak k ní přistanou. Páření a kladení vajíček probíhá na zemi. Oba partneři umřou do několika dnů po páření.
[editovat] Výskyt
Světlušky jsou v Evropě široko rozšířené, ale nejsou až také časté. Můžeme je nalézt hlavně na loukách a okrajích lesů. Jejich doba létaní je od června do září.
[editovat] Jak vzniká světlo?
Světlušky svítí díky bioluminiscenci. Je to následek chemických reakcí v živých buňkách a tkáních – tyto procesy se nazývají chemoluminiscence. Při jednom z těchto procesů se protein luciferin spojí s biokatalyzátorem luciferázou a je jí odbourán. Přitom uvolněná energie je vydaná ve formě světla. Světlo neprodukuje žádné teplo, a proto je velmi efektivní - 90% vložené energie je přeměněné na světelnou energii. To je o mnoho víc než u žárovky, u které se většina energie ztratí ve formě tepla.
