Třídní původ
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako třídní původ byly v Československu a dalších komunistických zemích mezi lety 1948 – 1989 označovány rodinné poměry s ohledem na společenské zařazení. Třídní příslušnost a ideologická uvědomělost rodičů byly jedním z důležitých faktorů úspěchu v komunistické společnosti; jedinci s vhodným kádrovým profilem byli zvýhodňováni ve společenském uplatnění, kariérním postupu a přístupu ke vzdělání.
Nositeli vhodného třídního původu měly být podle teorie děti dělníků a členů zemědělských družstev a členů komunistické strany. Nežádoucí bylo na druhé straně narodit se v rodině bývalého průmyslníka, v rodině, jejíž členové byli nábožensky veřejně aktivní a podobně. Tento původ měl vliv i na výsledek vyřizování přijímacích zkoušek na vysoké školy, kdy profesoři vypisovali tzv. kádrový posudek. Velkou roli zde hrála i skutečnost, jsou-li rodiče členy komunistické strany.
Tato politika měla zajistit změny ve složení inteligence v zemi a v jejím postoji ke státu - školství a vysoké školství tedy mělo převzít úlohu, vytyčenou komunistickou stranou. Proto je zajímavé, že tohoto cíle nikdy stoprocentně dosaženo nebylo. Týká se to jak šedesátých let, kdy inteligence, tedy převážně vysokoškolsky vzdělaní lidé, patřili k hlavním silám nových reformních názorů nejen v oblasti politiky, demokratizace, tvůrčí svobody, ale i např. v oblasti ekonomiky, kde byly připraveny prostory pro pozdější reformy procesu Pražského jara. Platí to však i o době takzvané normalizace, kdy česká a slovenská inteligence vůbec umožnila přežití myšlenek svobodného vývoje společnosti.