Tisková zpráva
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tisková zpráva je obsáhlejší textové sdělení určené médiím, které vydává obchodní společnost, politická strana či jiná organizace v okamžiku, kdy potřebuje sdělit něco důležitého veřejnosti. Má, stejně jako novinová zpráva, strukturu obrácené pyramidy – nejdůležitější informace jsou v úvodním odstavci, další vysvětlující informace následují. To umožňuje redaktorovi krátit zprávu od konce, aniž by došlo k vypuštění klíčového sdělení. Obvyklý rozsah se pohybuje mezi jednou a dvěma stranami.
Zpráva obecně patří mezi historicky nejstarší žurnalistické útvary. Nekomentuje ani neanalyzuje. Odpovídá na základní otázky kdo, co, kdy, kde, jak a proč. Mezi její základní znaky patří jasnost, přesnost, věcnost, úplnost, spolehlivost, včasnost a jednota místa, času a děje. V těchto bodech se od ní zpráva tisková zásadně nikterak neliší.
Tiskovou zprávou rozumíme textové sdělení rozsáhlejšího obsahu určené především médiím (televize, internet, noviny, rádio), které vydává obchodní společnost, politická strana či jiná organizace (případně i jednotlivec) v okamžiku, kdy potřebuje sdělit nové skutečnosti, události nebo fakta veřejnosti.
Tisková zpráva patří mezi nástroje public relations.
[editovat] Členění
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Dříve byl titulek spíše stručný, heslovitý. Dnes je snaha redaktorů o zaujmutí čtenáře výraznější a je tedy nahrazován klíčovými slovy, případně se používá tzv. dlouhý titulek nebo-li anotace. Vlastní text zprávy obvykle předchází kromě titulku také domicil (označení místa v němž došlo k napsání zprávy nebo jiné místní označení), datum a signatura (značka/podpis). Stavba zprávy se skládá z „čela“ a „trupu“. „Čelo“ je úvodní odstavec o 5-7 řádcích přinášející odpovědi na zpravodajské otázky. Zároveň je také tou důležitější částí, která by měla být nejstručnější verzí, jež je schopna samostatné existence. Další informace v „trupu“ tiskové zprávy sdělují čtenáři věci již méně důležité. Má tedy, stejně jako např. novinová zpráva, strukturu obecné pyramidy, což umožňuje autorovi krátit zprávu od konce, aniž by došlo k vypuštění či absenci klíčového sdělení. Obvyklý rozsah tiskové zprávy se pohybuje mezi jednou až dvěma stranami. Tisková zpráva se řadí mezi hlavní nástroje dynamicky se rozvíjejícího oboru public relations a PR agentury tedy patří k jejich největším zadavatelům.
Mezi nejznámější české agentury či kanceláře produkující denně množství tiskových zpráv patří např. Česká tisková kancelář (ČTK), Pluspress nebo Pressweb.cz. K největším světovým tiskovým agenturám potom patří AFP, AP, Reuter, ITAR-TASS či UPI.
Tisková zpráva patří mezi nástroje public relations.
